HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Čtvrtek 28.31.2024
 

ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality ATUR ČR
Aktuality členů ATUR ČR
Kalendář akcí ATUR ČR
VYHLEDÁVACÍ CENTRUM
Rejstřík ČR
Databanka akcí
ČESKÁ REPUBLIKA
Základní informace o ČR
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
Osobnosti a rodáci
Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
Památky UNESCO
Památkové rezervace
Památkové zóny
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady, zámky a tvrze
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
FOLKLOR A TRADICE
Etnografický region
Etnografický subregion
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
LÁZEŇSTVÍ
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Lyžařské oblasti
Vinařská turistika
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
KONGRESOVÁ TURISTIKA
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Království perníku

Slavnosti světel v Prachaticích

Dovolte, abych Vás jménem folklorního sdružení Libín-S Prachatice pozval na Slavnost světel v pátek 18.05.2012 večer.
Slavnost světel v Prachaticích
Prachatice zažijí v pátek 18. května 2012 něco mimořádného. Na pozvání folklorního souboru Libín-S Prachatice přijede z hornorakouského Altmünsteru patnáctka zvonkařů, aby se zúčastnili Slavnosti světla v Prachaticích. Chlapi a chlapci oblečení do bílých oděvů od jezera Traunsee si do Prachatic přivezou obrovské "svítící čepice" - Lichkappen ozdobené ornamenty a obrazy. Po deváté hodině večer na Parkáně rozsvítí uvnitř čepic svíčky, členové folklorního souboru Libín-S pochodně, prachatické děti i dospělí lampiony či pochodně, aby se vydali na pochod ztemnělým centrem města přes náměstí zpět na Parkán. Městem se rozezní velké kravské zvonce, které budou mít "zvonkaři" připevněné na zadku.
Běhy zvonkařů u jezera Traunsee
U jezera Traunsee se každý rok v předvečer svátku Svatých třech králů konají běhy "zvonkařů". V nastávající poslední "divoké" noci končí moc zlých duchů. Bíle odění muži sbíhají z temna divokých hor, na hlavách jim svítí obrovské svítící čepice, do dálky je slyšet kravské zvonce.

Běh zvonkařů jako lidový zvyk vzniknul před mnoha staletími z pohanských tradic. Původ názvu "zvonkaři / Glöckler" sice napovídá, že se jedná o cosi se zvonci - zvon se řekne německy Glocke. Ve skutečnosti je však původ ne ve slově Glocke, zvon, zvonec, ale ve staroněmeckém klocken, německy klopfen, klepat. Nevychází tedy z hlučných zvyků jako jsou krampusové a perchty či masopustní zvyky. Šlo o zvyk chodit dům od domu, od dveří ke dveřím, na které se klepalo, během večerů či nocí "klepání". Do dnešní podoby se vyvinul v kolem roku 1850 v Ebensee na jižním okraji jezera Traunsee v hornorakouské Solné komoře za poněkud zvláštních okolností.

V Ebensee již od středověku vařila sůl. Solanka se dopravovala dřevěným potrubí i ze vzdálených míst, např. z více než 40 km vzdáleného Hallstattu. Pánvím se solankou dával teplo oheň živený dřevem z okolních lesů. Těžbou a dopravou dřeva se živila více tisícovka obyvatel Ebensee. Začátkem padesátých let 19. století došlo k obrovské změně. Salina přestala topit dřívím a sůl se začala vařit teplem z hnědého uhlí. Pro prosté lidi z Ebensee to byla fatální změna. Více než dvě třetiny, tedy devět stovek dělníků, přišlo okamžitě o práci, rodiny zůstaly bez příjmů. Začala se šířit bída. Mnohým nezbylo nic jiného, než jít žebrotou.

Někteří nechtěli chodit jen tak dům od domu a prosit o něco drobného. "Ty mi dáš něco k jídlu, já ti udělám divadlo!", to bylo motto obnovovaného zvyku z dávných pohanských dob.

Chlapi vzali obalový karton, používaný v salinách, vysekali či vyřezali do kartonu ornamenty a různé vzory, kterými za tmy prosvítaly hořící svíce, a jednoduché svítící krabice si nasadili na hlavy jako jednoduché velké čepice. Oblečeni byli stejně jako do práce, v salinách i v dolech se na ochranu proti soli nosily bílé pracovní oděvy. Tak chlapi vyráželi na "žebrotu". Postupně, aby na sebe upozornili, si začali připevňovat na opasek kravské zvonce. Chlapi před každým domem běhali v kruzích, oválech a osmičkách stejně, jako to bylo zvykem v dávných pohanských dobách. Z jednoduchých krabic ozdobených vyřezávanými vzory a ornamenty se během let staly svítící čepice, spíše obří lampiony nošené na hlavě, různých tvarů, barev. Každý z běžců míval v ruce lískovou pastýřskou hůl, na opasku měl připevněný kravský zvonec - ani pastýřská hůl ani zvonce nebyly uprostřed zimy potřeba, krávy budou moci na pastvu až na jaře.

Z běhu nuzných mužů za žebrotou se stal v Ebensee organizovaný běh zvonkařů až v devadesátých letech 19. století. Na jižním konci jezera Traunsee se rozšířil na počátku 20. století, v každé z obcí Ebensee, Oberlangbath, Unterlangbath, Roith, Rindbach, Langwies a dalších byla alespoň jedna skupina, tzv. Pass. Brzy se z jižního okraje jezera Traunsee rozšířil zvyk i do dalších oblastí - do oblasti vnitřní Solné komory (okolí Lázní Išl / Bad Ischl, Bad Goisern, Hallstatt), později na severní břehy Traunsee (Traunkirchen, Altmünster, Gmunden), konečně do obcí u jezer Attersee a Wolfgangsee, do solnohradského Flachau, ale také do štýrského údolí řeky Enns (Gröbming/Gesäuse, Trieben).
Běh zvonkařů - rakouským nehmotným kulturním dědictvím
Z loňského roku je návrh zvonkařů z Ebensee na zápis běhu zvonkařů do rakouského seznamu nehmotného kulturního dědictví. Tedy do podobného seznamu, na kterém je zapsán moravský verbuňk, jízda králů či masopust z Českomoravské vysočiny.

Svítící čepice
Svítící čepice má dřevěnou laťovou kostru, na které je připevněn karton s vyřezanými vzory a ornamenty a potažený průsvitným papírem, případně papírový pomalovaný potah. Do základu konstrukce kostry svítící čepice bývá zabudována přilba nebo klobouk, aby bylo možné nést čepice na hlavě a držadla, aby bylo možné udržovat její rovnováhu. Uvnitř svítící čepice je kontrukce k upevnění svíček. Aby bylo možno svíce nasadit a zapálit je třeba, aby konstrukci svítící čepice otevřít.
Průběh běhu zvonkařů
Bíle oblečení muži (v současnosti je možné mezi zvonkaři výjimečně vidět ženy či dívky) nesou až 3 metry dlouhé a až 2 metry vysoké svítící čepice těžké až 15 kg. Svítící čepice mají tvar jednoduché pyramidy, slunce, půlměsíce, koruny nebo hvězdy. Boční plochy čepic bývají v některých obcích ozdobeny různými symboly, ornamenty, obrazy. Často jsou na svítících čepicích symboly obce či osady, církevní symboly, jsou na nich témata různých řemesel či spolků. Každý zvonkař na opasku nese jeden či více kravských zvonců, mnohdy velmi velkých a těžkých, zvonce se za chůze rozeznívají.

Zvonkaři jsou organizováni ve skupinách, tzv. passech, které mají až 20 - 30 členů. Každý pass má svého předběžce, ten mívá začerněný obličej, v ruce má pastýřskou hůl, který dává pokyny svému passu.

Passy se obvykle scházejí v pozdním odpoledni či navečer v jednotlivých osadách, jiné se scházejí v centru obce, a jdou potom dům od domu, před domy běhají nejprve v kruzích, oválech či osmičkách, které jsou symbolem nekonečnosti. V rytmickém běhu a tanci mají být odehnáni zlí duchové, naopak dobří duchové mají být probuzeni, aby přiměli obilí pod sněhem k růstu. Při běhu se rozeznívají kravské zvonce pověšené vzadu na opasku. Před domem jsou zvonkaři pohoštěni, dostanou občerstvení, čaj, punč, případně svařené víno či něco ostřejšího, také něco k jídlu, často "zvonkařské" koblihy. Zvonkaři pořádají také finanční sbírku, vybrané peníze se poskytují na dobročinné účely.

Večer se všechny pasy setkávají v centru obce, kde pak zvonkaři zpívají tradiční písně, mnohdy několik set let staré. Je to tak například v Gmundenu, Traunkirchenu a Altmünsteru.

Organizace běhu zvonkařů se ujímají v obcích různé spolky, například v Gmundenu je to tělovýchovný spolek, v Traunkirchenu spolek lyžařů v Altmünsteru Krojový spolek a Skupina zvonkařů.
Letošní běh zvonkařů ovlivnilo počasí
Letošní běh zvonkařů ovlivnilo mimořádně nepříznivé počasí. Nejenže chyběl sníh, ale hlavně foukal velmi silný vítr a pršelo, spíš by se dalo říct, lilo. V některých obcích byl běh zvonkařů zcela zrušen, například v Traunkirchenu, kde původně mělo na prostranství proti hotelu Annerlhof přiběhnout 12 pasů s celkem zhruba 150 zvonkaři, jinde byl program upraven, tak to bylo například v Altmünsteru.

Právě do Altmünsteru vyrazila v podvečer před Třemi králi malá skupinka z folklorního souboru Libín-S Prachatice. Cílem bylo mimo jiné pozvat zvonkaře na Šumavu.

Folklorní sdružení Libín-S Prachatice je nositelem projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Součástí festivalu jsou folklorní setkání, setkání s pohádkami z obou stran Šumavy, setkání s lidovými řemesly a se šumavskými povoláními, setkání s plavením dříví i setkání s modlitbou při mši svaté na břehu plavebního kanálu - návrat ke tradicím, k lidovým zvykům z obou stran Šumavy - z jižních Čech, Horních Rakous i Bavorska. Běh zvonkařů a s tím spojené slavnosti jsou právě tím, co by Libín-S chtěl k plavebnímu kanálu přivést.

Letos konečně došlo k dohodě a zvonkaři přijedou do Prachatic, kde Slavnost světel bude pozvánkou na zahájení plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu.
Slavnost světel v Prachaticích
V pátek v devět večer zvonkaři rozsítí svoje čepice, libíňáci půjdou pochodněmi se zvonkaři z Parkánu na Kostelní náměstí, Křišťanovou a Poštovní ulicí na Velké náměstí a zpět přes Kostelní náměstí na Parkán. Tam zazpívají Rakušané, zahrají a zatancují členové folklorního souboru Libín-S Prachatice.

Slavnost světel v Prachaticích bude pozvánkou na zahájení plavební sezóny na Jeleních Vrších v sobotu 19. května. Na Jeleních Vrších si budete moci prohlédnout zblízka ony svítící čepice na jejich výstavě, se budete moci setkat s folklorem, s pohádkami z obou stran Šumavy, s lidovými řemesly, s plavením dříví.

Ing. Hynek Hladík
předseda folklorního sdružení Libín-S a Logo Libín-S malé
plavební ředitel
CZ-38301 Prachatice
tel. +420 602272442
e-mail hladik.hynek@iol.cz
www.schw-kan.com

Zveřejněno 15.03.2012 v 20:02 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Praha
Okolí Prahy
Jižní Čechy
Šumava
Plzeňsko
Západočeské lázně
Severozápadní Čechy
Český sever
Český ráj
Východní Čechy
Vysočina
Jižní Morava
Střední Morava
Severní Morava a Slezsko
Krkonoše