"Hele, káně!" zaklonil Vítek zvědavě hlavu a podíval se na podzimní nebe vysoko nad sebou.
Ostatní děti ho rychle následovaly. Uviděly dravce, který nad pestrobarevným houfem opsal ještě poslední kroužek a zmizel za kopce někam k Hukvaldům.
Jakmile venku vykoukne podzimem zlenivělé slunce o trošku víc a paprsky polechtá rtuť teploměru, vyběhnou děti ven na školní zahradu. Jedni zažijí spoustu legrace, když o překot válí sudy z kopečka, druzí si zazávodí na okružní dráze a ostatní se rozprchnou po průlezkách a houpačkách.
A aby rodičům nebylo moc líto, že se jejich děti tak dobře baví, mají jednou za měsíc možnost pobavit se spolu s nimi. První odpoledne rodičů s dětmi proběhlo ve znamení stavby papírových větrníků. Děti nadšeně malovaly a stříhaly a maminky s tatínky potom veselé vybarvené větrníky sestavili. Tak, ať jim vane jen příznivý vítr.