Již od pátečního odpoledne se na dvoře v železářství u Semelků roztopilo v kotlích, aby šikovné ruce řezníka Mirka Suchomana mohly vyrábět chutné jitrničky a zabíjačkovou polévku. To pro ty nedočkavce na sobotní dopoledne. První zákazník se také objevil již v 7 hod. ráno, ale o to více odcházel spokojen. Dopolední mumraj vrcholil konzumováním guláše, ovaru s křenem a čerstvých jitrnic. K tomu vyhrávala lužičanská kapela a posluchači se zahřívali svařákem.
Ve 13 hod. se část souboru odebrala v maskách na náměstí, kde podpořila průvod souboru Dykyta. Společně obešli náměstí, kde soubory pohostila Beseda a cukrárna Venezia.

Poté Dykyta pokračovala do Nemocniční ulice a Lužičan zpět ke špejlování a ostatní práci, které je při takové zabijačce více než dost. Však také tolik zákazníků před železářstvím nepamatují hodně dlouho. Oni totiž jitrnice opravdu chutnají lépe než šroubky. Celý masopustní maratón pro členy Lužičanu, ale i jejich přátelé a pomocníky končil až v neděli pozdě odpoledne s posledním umytým kotlem a uklizeným dvorem.
Vše bude čekat na další takovouto úspěšnou akci. Bude to s největší pravděpodobností 30.dubna 2006 - Stavění máje. Děkuji všem aktérům masopustního veselí. Nejen těm za pultem, ale i těm konzumentům, protože hlavně pro ty to děláme. Protože "Dokud se zpívá, ještě se neumřelo."