HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Úterý 10.34.2025
 

ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality ATUR ČR
Aktuality členů ATUR ČR
Kalendář akcí ATUR ČR
VYHLEDÁVACÍ CENTRUM
Rejstřík ČR
Databanka akcí
ČESKÁ REPUBLIKA
Základní informace o ČR
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
Osobnosti a rodáci
Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
Památky UNESCO
Památkové rezervace
Památkové zóny
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady, zámky a tvrze
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
FOLKLOR A TRADICE
Etnografický region
Etnografický subregion
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
LÁZEŇSTVÍ
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Lyžařské oblasti
Vinařská turistika
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
KONGRESOVÁ TURISTIKA
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Království perníku

Vítězslav Pálenský: Já a folklor

časopis Folklor č.2/2006
Můj vztah k folkloru se narodil snad ještě dříve, než se to povedlo mně. Již ve čtvrtém měsíci od svého početí jsem byl nejmladším účastníkem zájezdu Souboru lidových písní a tanců Danaj ve Velké Británii. Cestoval jsem tehdy načerno, u maminky v bříšku, a poprvé se bezprostředně seznámil s tóny a natřásáním při tanci. Možná jsem tehdy zadřímnul na vavřínech, a proto jsem po narození nebyl žádným zázračným hudebním ani tanečním talentem.
Občas mne rodiče oblékli do kroje, abych za doprovodu zkušených souboráků absolvoval průvod o strážnických slavnostech, jindy jsem odpočíval po boku svého dědy Slávka Volavého na tribuně a vše sledoval shora. Když jsem v šesti letech začal navštěvovat Lidovou školu umění ve Strážnici a pokoušel se hrát na housle, nepatřil jsem rozhodně mezi nadšené a pilné žáky. Poznal to i můj děda, který ve snaze pomoci mi zorganizoval společný nácvik. Bohužel zanedlouho zemřel, a tak se další pokusy nekonaly a já se s houslemi protloukal, nebo spíš poflakoval, sám.
Zkusil jsem také taneční obor, ale více než tancování mne oslovilo prolézání strážnického zámku, kde tehdy bývaly zkoušky. Tak jsem za rok s tancováním skončil a k houslím si přibral ještě tenis a fotbal, abych kamarádům nezáviděl sportovní vyžití. S fotbalem jsem se rozloučil, když mě trenér přesunul z levého křídla do obrany a tím mi dal šanci vstřelit vlastní branku. Samozřejmě jsem jí využil. Na kurtu naštěstí branky nejsou, a tak jsme zůstali s bílým sportem kamarády.
Mezitím jsem s odřenýma ušima prolezl dva ročníky hudebky a k sólové hře přibyla hra souborová - v cimbálovce. Rok jsem se trápil na kontře a pomalu se schylovalo k opuštění i této kratochvíle. To zřejmě vycítil také pan učitel, a podlehl mým neustálým prosbám o změnu postu. Na zkoušku jsem tedy obsadil místo tercáše. Tehdy mne začaly housle bavit. Přestaly být nástrojem trestu i pouhou výplní futrálu, který v zimě obstojně nahradil sáně. Začal jsem si doma hrát písničky a prokládal je dokonce etudami. Když jsem asi po patnácté na vystoupení přezpíval coby druhý hlas v duetu píseň Když sem byl malučký pacholíček, dostalo se mi cti vyzkoušet si také post primáše. A to byla má voda na mlýn. S houslemi jsem tehdy uzavřel tiché spojenectví. Od té doby struny drnčely stále řidčeji, smyčec se zklidnil, přestal poskakovat a častěji lehával žíněmi na strunách, kobylka nevzdorovala a ráda předala jejich vzkaz dřevu. Když jsem pak dostal od babičky dědovy housle, bylo jasné, že už primášování neopustím. Mé nadšení tehdy jen stěží chápal můj bratr Lukáš, který se lopotil proti své vůli s houslemi, protože na cimbál byl malý a na klarinet ještě neměl zuby. Nezáviděl jsem mu. Zatímco naše muzika doprovázela dětský soubor, jezdila po soutěžích a stále více si osvojovala lidové písničky, on bojoval s přírodou, potažmo s růstem zubů, aby mohl přejít alespoň na klarinet. Celé rodině se ulevilo, když nakonec uspěl.
Mezitím se muzika, v niž jsem primášoval, ustálila ve své načas konečné podobě a jelikož její členové již ukončili střední školy, nebo se na to chystali, rozhodli jsme se opustit ochrannou ruku lidové školy a osamostatnit se. Někteří se rozjeli za studiem, někteří do práce, někdo se oženil, někdo už dřív...To to letí.. říkal pan farář v Radějově. Do roka jsme vydali své první CD Šla psota pres hory. Mnozí nám fandili, někteří věřili, jiní ne. Po pěti letech jsme natočili druhý titul Co sa stalo kdysi, věnovaný památce Cimbálové muziky Slávka Volavého, a po dalších pěti letech Zpívání u cimbálu. Na posledních dvou už byl brácha právoplatným členem muziky.
Když si dnes, coby lékař - psychiatr, vzpomenu na své muzikantské začátky, na doprovázení dětských i dospělých souborů, na vystoupení a zájezdy, ať už se souborem nebo bez něj, a na zážitky s tím spojené, rozlije se u srdce hřejivý pocit, a já vím, že jej budu dál a dál cítit s každým tónem lidové písničky. A to nejen mezi svými kamarády - spoluhráči v mé mateřské muzice "Strážničan", bývalými i současnými členy folklorního souboru "Danaj", který dlouhá léta doprovázíme, ale také mezi všemi příznivci folkloru.
Dovolte mi, abych touto cestou poděkoval všem svým známým i neznámým předkům, kteří poskytli své geny výběru pro mou maličkost, svým rodičům, že společnými silami dali této skrumáži finální podobu a přičinili se, aby vlohy nezůstaly nevyužity a své nastávající ženě za to, že mne v této ušlechtilé zálibě nadále podporuje.
Závěrem připojím ještě gratulaci mému kamarádovi, kontráši a zpěvákovi CM "Strážničan", Tomáši Pánkovi a jeho ženě k narození syna.
A vy ostatní folkloristi, množte se, ať je nás víc!

-vp-

SOUVISEJÍCÍ TISKOVÉ ZPRÁVY A ČLÁNKY

Zveřejněno 05.03.2006 v 19:06 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Praha
Okolí Prahy
Jižní Čechy
Šumava
Plzeňsko
Západočeské lázně
Severozápadní Čechy
Český sever
Český ráj
Východní Čechy
Vysočina
Jižní Morava
Střední Morava
Severní Morava a Slezsko
Krkonoše