Ve čtyřicátých letech 18. století nechal jeden z nejvýznamnějších majitelů Nové Horky Karel Josef Vetter z Lilie nepohdlnou původní renezanční tvrz, která je v Nové Horce doložena k roku 1561, nahradit reprezentativnějším sídlem. Vznikl tak honosný barokní zámek, který se zakrátko stal pro široké okolí oblíbeným centrem společenského života. Stavební úpravy, jimiž zámek prošel na konce 18. století, vdechly jednopatrovému objektu podkovovitého půdorysu s mansardovou střešní nadstavbou uprostřed, s ozdobnými arkýři a s hodinami ve štítě, spíše rokokový ráz. Dnešní podoba zámku vznikla po požáru roku 1855, kdy byl zámek v letech 1856 - 1866 nákladně přebudován v barokním slohu. Především byly provedeny úpravy na bohatě členěných fasádách a na štítech.
Trojkřídlá dvoupodlažní budova zámku má podélný půdorys. Na průčelí zámku se nachází 15 okenních os - uprostřed je tříosý rizalit, po stranách jsou mělká čtyřosá křídla, jež před zámkem vytvářejí čestný dvůr. Třípodlažní rizalit je završen štítem. Podoba štítu a třetího patra rizalitu vznikla při opravách po požáru v roce 1855, kdy byla také původní mansardová střecha s vikýři nahrazena valbou. Fasády do značné míry zachovávaní barokní členění, pravoúhlá okna v profilovaných šambránách s klenáky jsou v patře dopněna čabrakami v parapetních výpních. V přízemí zámku zůstala zachována původní barokní dispozice. Hlavní vstup vede do síně zaklenuté pruskou klenbou, celou podélnou osou budovy pak vede navazující chodba s valenou klenbou. Ves sřední části zámku se zachoval slavnostní sál s freskami čtvera ročních dob od neznámého malíře z poloviny 18. století, které byly v šedesátých letech minulého století zrestaurovány. Patro prošlo po požáru zásadními úpravami. Místnosti mají ploché stropy s fabiony, v některých z nich, včetně haly, jsou stropy zdobeny štukovými zrcadly. Většina místností je obložena dřevěným deštěním, setkáváme se i s vesavěným nábytekm z druhé poloviny 19. století. Halu s podkrovím spojuje dřevěné vřetenové schodiště s alustrovým zábradlím. Součástí zámeckého areálu je také socha svatého Jana Nepomuckého z druhé poloviny 18. století a ohradní zeď s souborem barokních plastik. K zámku patří dále botanicky velmi hodnotný park s mnohými cizokrajnými stromy, který v Nové Horce vyrostl v první polovině 19. století úpravou původního lužního lesa. Na budovu zámku navazuje kaple Nalezení svatého Kříže.

Zámek je veřejnosti nepřístupný.