HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Pátek 29.46.2024
 

ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality ATUR ČR
Aktuality členů ATUR ČR
Kalendář akcí ATUR ČR
VYHLEDÁVACÍ CENTRUM
Rejstřík ČR
Databanka akcí
ČESKÁ REPUBLIKA
Základní informace o ČR
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
Osobnosti a rodáci
Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
Památky UNESCO
Památkové rezervace
Památkové zóny
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady, zámky a tvrze
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
FOLKLOR A TRADICE
Etnografický region
Etnografický subregion
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
LÁZEŇSTVÍ
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Lyžařské oblasti
Vinařská turistika
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
KONGRESOVÁ TURISTIKA
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Království perníku

Archeologický výzkum kovářské dílny v Kelči [ Archeologická památka ]

Archeologický výzkum kovářské dílny v Kelči

Nevšední nález učinili archeologové v Kelči dne 25. května 1997 ve výkopové rýze pro plynovod u domu č.p. 239 (asi 100 m východně od náměstí, poblíž křižovatky silnice Kelč Skalička s hlavní silnicí). Protože již na první pohled bylo zjevné, že výkop zde porušil zahloubený středověký objekt s neobvykle dochovanými pozůstatky dřevěné konstrukce (ta se zachovala jen diky jílovitému podloží, do kterého byla zapuštěna), bylo po dohodě s investorem městem Kelč rozhodnuto provést zde záchranný archeologický výzkum, realizovaný Ústavem archeologické památkové péče v Olomouci ve spolupráci s archeolog. pracovištěm Muzea Komenského v Přerově ve dnech 28. - 29. května.

Přestože výzkum umožnil s ohledem k vnějším okolnostem poznání jen malé části objektu (vzhledem k vozovce na jedné a inženýrským sítím na druhé straně mohl být výkop rozšířen jen o 0,3 m), je možné vyslovit několik závěrů o jeho vzhledu, funkci a časovém zařazení. Nalezené částečně zuhelnatělé trámy jsou zřejmě zbytkem protilehlých stran základového věnce částečné zahloubené srubové stavby (1) s délkou jedné strany 4,4 m, jejíž funkci prozradilo poměrně velké množství železné strusky s velkou pravděpodobností se jednalo o kovářskou dílnu (2). Z výplně objektu se mimo strusku dále podařilo získat několik kusů stavebního kování, kosti domácích zvířat, zejména však početnou kolekci středověké keramiky právě její vyhodnoceni nám umožnilo položit počátek této stavby někdy do průběhu poslední třetiny 13. století, k jejímu zániku pak došlo ve druhé polovině či spíše na sklonku 14. věku. Velké množství uhlíků nám také ukazuje celkem jasně na příčinu zániku stavby - požár.


Tolik tedy výpověď z archeologických pramenů.(3) Z hlediska historické topografie Kelče je patrné, že tato pravděpodobně kovářská dílna ležela mimo vlastní středověké jádro Nového města Kelče, což bylo u výrobních objektů tohoto druhu obvyklé (zvýšené nebezpečí požáru v důsledku výrobní činnosti vedlo ve středovému k vykazování některých řemesel za městské hradby). Vznik této námi zjištěné srubové stavby, který snad můžeme klást do průběhu sedmdesátých nebo osmdesátých let 13. století, mohl odpovídat době krátce po předpokládaném založení Nového města Kelče. Jak již bylo výše naznačeno, příčinou jejího náhlého zániku byl snad někdy kolem konce 14. století požár.(4) Na otázku, zda k němu došlo díky nešťastné náhodě při výrobní činnosti nebo zda jej máme přičíst na vrub válečným událostem konce 14. století (domácí války mezi markrabaty Joštem a Prokopem), nám však archeologie odpověď neposkytne...

Aleš Drechsler archeologické pracoviště Musea Komenského v Přerově Dalibor Janiš Masarykova univerzita v Brně


1) Z rozboru odebraných vzorků vyplynulo, že na stavbu srubu bylo užito dřeva jedle bělokoré (Abies Alba) a buku lesního (Fagus sylvatica). Určeno paleobotanickým pracovištěm v Opavě(RNDr. E. Opravil, CSc.). Snad se dočkáme i dendrochronologické analýzy (laboratoř v Mikulčicích), která by byla schopna datovat celou stavbu s největší jistotou.

2) Struska z tohoto středověkého objektu je v současné době analyzována Vojenským technickým ústavem ochrany Brno. Za zprostředkování této analýzy, která jistě podá další zajímavé informace k charakteru strusky a tím i k předpokládané funkci objektu děkuji Prof. Ing. K. Stránskému z VUT Brno, jakožto i městu Kelč jmenovitě starostovi Ing. S. Pitrunovi - za finanční zajištění této expertizy.

3)Tento článek je výtahem z podrobnější studie: Drechsler, A. Janiš, D. (v tisku): Záchranný archeologický výzkum v Kelči (okr. Vsetín), Ročenka Ústavu archeologické památkové péče v Olomouci za r. 1997.

4) Na vznik tzv. Nového města Kelče, sídelního útvaru s protáhlým náměstím vzniklého vrcholně středověkou kolonizací na vyvýšené poloze SZ od tzv. Starého města, existují v podstatě dva názory: první, kterou zastává i autor tohoto článku klade jeho vznik do druhé poloviny 13, století snad v souvislosti s aktivitami olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku, druhá počítá s jeho založením až po polovině 14. století, kdy je již výslovně zmiňováno v písemných pramenech. Pokud se zmiňovaných válečných událostí koncem 14. století týče není žádných pochyb, že se dotkly i Kelče, jak o tom svědčí jednak zmínka z r. 1389 o potřebě opevnit Kelč hradbami, za což by obdržela od biskupa určitá privilegia (nevíme však, zda se tak stalo, i když je to pravděpodobné), jednak tzv. Protokol o kelečské faře z 15. století s přímými zmínkami o válečných událostech. V případě, že existovaly městské hradby, by se tedy naše kovářská dílna samozřejmě nacházela vně těchto hradeb ...

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) org. 56, 09.03.2010 v 11:27 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Praha
Okolí Prahy
Jižní Čechy
Šumava
Plzeňsko
Západočeské lázně
Severozápadní Čechy
Český sever
Český ráj
Východní Čechy
Vysočina
Jižní Morava
Střední Morava
Severní Morava a Slezsko
Krkonoše