Dřevěný kostelík z počátku 17. století, zasvěcený sv. Martinovi, je jedinou zato významnou památkou obce Žárová.

Roku 1610 byl pod patronací Jana Jetřicha ze Žerotína dokončen kostel sv. Martina, u něhož losinský pán vydržoval pastora.

Kostel v Žárové je dřevěná stavba, sroubená na nízkém kamenném korpusu, jenž je chráněn dřevěnou stříškou. Valbová střecha kostela je krytá šindelem. Na západní straně stavby je štít, ze kterého vyrůstá čtyřboká vížka s jehlanovou šindelovou střechou.

Ještě v minulém století byly ve věži dva zvony, z nichž větší pocházel z roku 1618 a byl věnován kostelu Janem Jetřichem ze Žerotína.
Zatímco v Maršíkově je strop zdoben lištovým dekorem, v Žárové je jen čistě funkční překrytí bednění lištou.

Kůr je podél tří stěn lodi. Vstup je na jižní straně přes dřevěnou síňku, ale u vstupu západního je síň součástí přistavěné dřevěné konstrukce, která tvoří průčelí a nese vížku. Svázání střešních trámů s touto přístavbou napovídá, že jde o zásah pozdější.

V konstrukci krovu je patrný náběh na valbové ukončení střechy, ze kterého byl odstraněn námětek a střecha byla řešena jako sedlová s vížkou vyrůstající ze štítu. Bez této přístavby je půdorys kostela v Žárové zmenšenou kopií půdorysu kostela v Maršíkově.

O kostelíku se traduje,že byl postaven ze dřeva získaného ze starého losinského kostela.
Stavba dokumentuje uplatnění srubové technologie, odedávna používané v lidovém stavitelství, pro větší stavby veřejného charakteru. Tvůrci byli zjevně inspirováni renesanční architekturou, kterou v jejich bezprostřední blízkosti reprezentoval nekatolický kostel ve Velkých Losinách - velký světlý prostor zaklenutý valenou klenbou, s velkým kůrem a zpěváckými tribunami i podél bočních zdí lodi a se štukovou výzdobou stropu. Tato inspirace vtiskla interiéru žárovského kostelíka výrazně renesanční ráz. Stavba je dokladem schopnosti lidových stavitelů napodobit ve dřevě soudobé motivy typické pro stavby zděné, např. kazetování na valené klenbě s lunetami, půlkulaté záklenky oken, apod.

Žárovský kostel sloužil až do zavedení Obnoveného zřízení zemského /1627/ potřebám reformované církve luterské, potom připadl církvi římskokatolické.

Pro svou památkovou hodnotu je stavba chráněna zákonem, jako památka I. kategorie.
Přestože se o něj průběžně pečuje, chátrá. Neslouží již církevním účelům.


Zájemcům kostelík na požádání otevře správce pan Bohuslav Jabůrek, kteří bydlí v prvním domě pod kostelíkem.Tel.kontakt: 583 295 129