HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Středa 11.41.2025
 

ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality ATUR ČR
Aktuality členů ATUR ČR
Kalendář akcí ATUR ČR
VYHLEDÁVACÍ CENTRUM
Rejstřík ČR
Databanka akcí
ČESKÁ REPUBLIKA
Základní informace o ČR
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
Osobnosti a rodáci
Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
Památky UNESCO
Památkové rezervace
Památkové zóny
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady, zámky a tvrze
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
FOLKLOR A TRADICE
Etnografický region
Etnografický subregion
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
LÁZEŇSTVÍ
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Lyžařské oblasti
Vinařská turistika
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
KONGRESOVÁ TURISTIKA
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Království perníku

Historie obce Dlouhomilov [ Historie (archivní dokument) ]

Něm. Lomigsdorf. Název je odvozen od osobního jména Dlúhomil.
Ves je poprvé výslovně jmenována v pramenech k roku 1356. V roce 1960 k ní byla připojena do té doby samostatná obec Benkov. Celý areál leží ve střední nadm. výšce 320 m, rozprostírá se severně od silnice z Brníčka do Šumperka a protéká jím potok Loučná. Je obklopený kopci Úsovské kotliny směrem od Šumperka k Bradlu

Na obecní pečeti Dlouhomilova byly vyobrazeny dvě zkřížené lopaty se dvěma hvězdami po stranách.
Obec se v minulosti skládala ze dvou samostatných částí. Byla to vlastní vesnice Dlouhomilov (německy Lomigsdorf , jejíž hlavní areál se rozprostírá severně od silnice z Brníčka do Šumperka, a Medelské, které leží jižně při silnici do Benkova; část obce pod vrchem Skalkou se nazývala Pančava. Celý sídelní areál se střední nadmořskou výškou 320 m se rozprostírá v kotlině, protékané potokem Loučnou, a obklopené kopci Úsovské vrchoviny směrem od Šumperka k Bradlu. Původní dlouhomilovský katastr o rozloze 731 hektarů je jen v údolní části pokryt úrodnější ornou půdou; celý katastr má po připojení Benkova rozlohu 1044 hektarů.
Počet usedlíků v této velké vesnici v 19. století spíše rostl. Roku 1900 zde bylo 847 obyvatel ve 106 domech. Teprve po roce 1945 a odchodu značného počtu rodin do nově osídlovaných obcí klesl v roce 1950 stav obyvatel na 544, i když počet domů se zvýšil na 141. Dlouhomilov byl českou vesnicí u národnostní hranice, v roce 1930 zde žilo jenom sedm Němců. Při posledním sčítání roku 1991 bylo zjištěno ve 151 domech (včetně Benkova) 472 obyvatel, z toho 434 osob a 138 domů připadalo na původní Dlouhomilov.
Ves je poprvé výslovně jmenována v pramenech k roku 1356 a byla s ní a zdejším dvorem spojena jména několika drobných zemanů, kteří se psali "z Dlouhomilova". O ves se zřejmě dělilo několik rodů z místa i okolí, až se v roce 1437 dostala do rukou Tunklů a s nimi později k hradu Brníčko a k panství Zábřeh. V Dlouhomilově byla dědičná rychta a několik od roboty osvobozených tzv. dvořáků. Po třicetileté válce splynula s Dlouhomilovem ves Medelské, která se připomíná prvně roku 1385 a tvořily ji původně asi tři dvory (německý název Dreihofen). Podle lánového rejstříku z roku 1677 bylo v Dlouhomailově 27 usedlíků. Již koncem 16. století byla ve vsi fara, ale v následujícím období byla ves většinou církevně spravována z okolních farních středisek, a to až do postavení nového kostela Všech svatých z let 1767 až 1770. Roku 1785 tu byla zřízena lokálie, povýšená roku 1853 na farnost. Roku 1793 je prvně zmíněna škola. Do roku 1834 vzrostl v Dlouhomilově počet domů na 80 a počet obyvatel na 648. V té době se v okolí dolovala železná ruda.
Politická i soudní správa zůstala pro Dlouhomilov i po roce 1848 v Zábřehu. Většina obyvatel se živila v zemědělství, část dojížděla do práce v okolí, zejména do Šumperka. Ve volbách za první republiky zde kupodivu získávali nejvíce hlasů sociální demokraté.
Menšinové zemědělské družstvo bylo v Dlouhomilově založeno sice již v roce 1950, ale jeho výsledky byly velmi kolísavé. Situace se zlepšila až po roce 1971, kdy se spojila družstva v Dlouhomilově a Hrabišíně; tento celek pak byl připojen k tehdejšímu JZD v Libině, a1e v roce 1990 se opět osamostatnil. V téže době měla obec poštu a katolickou faru, dále obchod a hostinec; škola byla v té době již zrušena.
Z památek v obci je nejcennější barokní farní kostel Všech svatých z druhé poloviny 18. století (s úpravou z roku 1832) s klasicistním křížem (1779) a empírovou sochou sv. Jana Nepomuckého (1839). Chráněno je i několik zemědělských usedlostí, které reprezentují lidovou vesnickou architekturu 19. století (čp. 5, 8, 24, 29, 43). V Dlouhomilově se v roce 1919 narodil Jaroslav Kauer, který zahynul v roce 1944 jako československý letec v bitvě o Anglii.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 30.07.2003 v 10:49 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Praha
Okolí Prahy
Jižní Čechy
Šumava
Plzeňsko
Západočeské lázně
Severozápadní Čechy
Český sever
Český ráj
Východní Čechy
Vysočina
Jižní Morava
Střední Morava
Severní Morava a Slezsko
Krkonoše