HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Pondělí 9.9.2025
 

ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality ATUR ČR
Aktuality členů ATUR ČR
Kalendář akcí ATUR ČR
VYHLEDÁVACÍ CENTRUM
Rejstřík ČR
Databanka akcí
ČESKÁ REPUBLIKA
Základní informace o ČR
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
Osobnosti a rodáci
Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
Památky UNESCO
Památkové rezervace
Památkové zóny
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady, zámky a tvrze
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
FOLKLOR A TRADICE
Etnografický region
Etnografický subregion
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
LÁZEŇSTVÍ
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Lyžařské oblasti
Vinařská turistika
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
KONGRESOVÁ TURISTIKA
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Království perníku

Národní přírodní rezervace Tabulová - část Růžový vrch [ Národní přírodní rezervace ]

Základní údaje
Vrcholová část, západní, severní a východní svahy Růžového vrchu při východním okraji Klentnice
Katastrální území: Klentnice
Rozloha: 10,97 ha
Nadmořská výška: 346-436 m
Zřízena: výnos MŠVU č. 97.095/51-IV/5 z 25. 6. 1951 a MŠO č. 101.109/53-D/II/3 z 20. 5. 1953 (částka 68/1953 Ú. l.), výnos MK ČSR č. 14200/88-SÚOP z 29. 11. 1988 (částka 49/1988 Sb.)

Důvod vyhlášení a hlavní motiv ochrany
Lesní, stepní a skalní ekosystémy typické pro bradlové pásmo Pavlovských vrchů.

Geologické, geomorfologické a půdní poměry
Růžový vrch je součásti masivu Stolové hory. Na vrcholu hřbetu tvořeného ernstbrunnskými vápenci, které jsou silně zkrasovatělé, lze nalézt řadu krasových jevů, např. závrty a vyvětralá krasová okna. V sedle pod Stolovou horou vystupují slínovce klentnických vrstev. Svahy kryjí deluviální hlinitokamenité sedimenty, v severovýchodní části rezervace jsou nahrazeny spraší.
Na kamenitých svazích jsou vytvořeny rendziny, pod lesními porosty hnědozemě o různém stupni illimerizace.

Rostlinstvo a květena
Severně orientované kolmé stěny vápencových skal hostí společenstvo chazmofytických druhů s tařicí skalní a pěchavou vápnomilnou. Na prudkých, severně orientovaných svazích poblíž temene skal jsou vyvinuty skalní stepi s pěchavou vápnomilnou; na toto stanoviště je vázana populace hvozdíku Lumnitzerova pálavského, dvojštítku hladkoplodého proměnlivého, lomikamene latnatého a stařince (starčku) celolistého.
Prudké východní svahy nad Klentnicí s vystupujícími vápencovými skalami kryje skalní step s lipnicí bádenskou, na níž se nachází velmi početný porost kosatce nízkého. Na malých skalních teráskách se vyvinula pionýrská vegetace s dominancí sukulentních tlusticovitých - rozchodníku ostrého, rozchodníku bílého a netřesku srstnatého olysalého. Na hlubších půdách se na svazích východní, jižní až jihozápadní orientace nacházejí drnové stepi s kostřavou walliskou.
Na severovýchodním svahu Růžového vrchu se na stanovišti panonských prvosenkových dubohabřin až suťových lesů nachází antropicky silně ovlivněný lesní porost s převahou jasanu ztepilého a akátu ve stromovém patře. V předjaří je velmi nápadný květním aspektem sněženky předjarní.
Z dalších zvláště chráněných druhů (celkem 26) byl v rezervaci zaznamenán áron karpatský východní, dřín obecný, dub pýřitý, chrpa chlumní, kavyl Ivanův, kavyl sličný, koniklec velkokvětý, kosatec nízký, koulenka vyšší, kozinec vičencovitý, lilie zlatohlávek, lomikámen trojprstý, oměj vlčí, ožanka horská, pryskyřník illyrský, tuřice (ostřice) úzkolistá, zlatovlásek obecný, zvonek boloňský a žluťucha smrdutá.

Zvířena
Rezervace je typická výskytem stepních druhů bezobratlých, jako je saranče červenokřídlá, saranče modrokřídlá, stepník rudý a kudlanka nábožná. V křovinách hojně hnízdí ťuhýk obecný, pěnice vlašská i pěnice hnědokřídlá, sedmihlásek hajní, hrdlička divoká, slavík obecný a bramborníček černohlavý. Vzácně lze spatřit i užovku hladkou, v zimě sem zalétá zedníček skalní.

Lesnictví
Lesní porosty byly zřejmě založeny uměle, a to výsadbou jasanu ztepilého a akátu. Jsou vedeny jako lesy ochranné na mimořádně nepříznivých stanovištích. Předpokládá se jejich převedení do kategorie lesů zvláštního určení, hopodaření je omezeno na zdravotní výběr a odstraňování akátu.

Hospodářské využívání, ohrožení a návrh péče o chráněné území
V minulosti bylo území rezervace využíváno k pastvě, výmladkové lesy poskytovaly zejména palivové dříví. Cílem ochranářské péče je eliminace akátu z lesních i stepních ploch a zastavení sukcese stepních společenstev - zde je třeba pravidelně odstraňovat nálet a výmladky křovin a pokusit se o obnovení řízené pastvy.
Rezervací vede značená turistická cesta, a zejména okolí zříceniny trpí vysokou návštěvností.

Historie a kultura
Na dvou strmých skalních útesech se na vrcholu Růžového vrchu nachází zřícenina Sirotčího hrádku - pomezního hradu, který se poprvé připomíná již ve 13. století. Byl rozbořen Švédy v roce 1645, od té doby je pustý.

Literatura
Na dvou strmých skalních útesech se na vrcholu Růžového vrchu nachází zřícenina Sirotčího hrádku - pomezního hradu, který se poprvé připomíná již ve 13. století. Byl rozbořen Švédy v roce 1645, od té doby je pustý.

Literatura
Fröhlich F. (1959): Rozhlížíme se po okolí Sirotčího hradu u Klentnic. - Zprávy Okresního vlastivědného muzea v Mikulově, Mikulov, 1959: 37-39.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.palava.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 508 org. 56, 05.08.2003 v 15:38 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Praha
Okolí Prahy
Jižní Čechy
Šumava
Plzeňsko
Západočeské lázně
Severozápadní Čechy
Český sever
Český ráj
Východní Čechy
Vysočina
Jižní Morava
Střední Morava
Severní Morava a Slezsko
Krkonoše