Přírodní památka Šumlatová

Základní údaje:
Svažitá louka se severozápadní expozicí uprostřed intenzívně zemědělsky obhospodařované krajiny. Nachází se na severním svahu Holého vrchu (kóta 830 m n.m.) v nadmořské výšce 575 až 600 m, asi 1,5 km jižně od Nedašova na Valašskokloboucku, v CHKO Bílé Karpaty. Katastrální území Nedašov a Návojná. Vyhlášeno v r. 1982. Výměra 0,8229 ha.

Motiv ochrany:
Luční porosty s výskytem ohrožených druhů rostlin. Území je zachovalou ukázkou někdejších rozsáhlých, druhově bohatých lučních komplexů v severní části Bílých Karpat.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen javorinským souvrstvím bělokarpatské jednotky magurského flyše s převažujícími pískovci (paleocén až svrchní křída) a vrstvami kaumberskými s rudohnědými jílovci (svrchní křída). Půdním typem je kambizem typická.

Botanika:
Louka je ze všech stran ohraničena hrázemi se stromovou a křovinnou zelení, na jejímž druhovém složení se podílí zejména ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), dub zimní (Quercus petraea), líska obecná (Corylus avellana), kalina planá (Viburnum opulus), růže šípková (Rosa canina), hloh (Crataegus sp.), ostružiník (Rubus sp.) a maliník (Rubus idaeus), ojediněle se vyskytuje vrba jíva (Salix caprea), osika obecná (Populus tremula) a javor klen (Acer pseudoplatanus). V bylinném podrostu je hojný svízel vonný (Galium odoratum), pryšec chvojka (Tithymalus cyparissias), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum), zvonečník klasnatý (Phyteuma spicatum) a další druhy.

Luční porost představuje typ jednosečné karpatské louky s bohatým výskytem orchideovitých rostlin. Na poměrně malé rozloze se vedle sebe vyskytuje bohatá populace vstavače mužského (Orchis mascula), vstavače kukačky (Orchis morio), prstnatce bezového (Dactylorhiza sambucina), hlavinky horské (Traunsteinera globosa) a bradáčku vejčitého (Listera ovata). V menší míře je zastoupena pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) a prstnatec Fuchsův Sooův (Dactylorhiza fuchsii subsp. sooana). Vesměs se jedná o silně ohrožené druhy naší květeny.

Z dalších druhů vyskytujících se na lokalitě lze uvést např. mochnu bílou (Potentilla alba), která je zde velmi hojná, dále jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jitrocel prostřední (Plantago media), jetel luční (Trifolium pratense), úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), černohlávek obecný (Prunella vulgaris), svízelku lysou (Cruciata glabra), kyseláč luční (Acetosa pratensis), ptačinec trávovitý (Stellaria graminea), rožec obecný (Cerastium holosteoides), pryskyřník prudký (Ranunculus acris). Téměř souvislý porost na většině území tvoří kontryhel (Alchemilla sp.), mnoha druhy jsou zastoupeny trávy.

Zoologie:
Podrobný průzkum nebyl dosud proveden. Z motýlů se vyskytují některé druhy květnatých karpatských luk, např. bělásek hrachorový (Leptidea sinapis), modrásek nejmenší (Cupido minimus), soumračník čárečkovaný (Thymelicus lineola) aj. Křoviny lemující chráněné území poskytují vhodné podmínky pro hnízdění řady druhů ptactva, např. lindušky lesní (Anthus trivialis), strnada obecného (Emberiza citrinella) aj.

Lesnictví:
Území je bezlesí.

Management, ohrožení, návrhy opatření:
Louka byla v minulosti využívána jako jednosečná s občasným přepásáním. Před několika lety bylo území jednorázově pohnojeno, což mělo za následek úbytek a snížení početnosti některých rostlin, především vstavačovitých se současným nástupem nitrofilních druhů. Luční porosty přesto postupně regenerují, v roce 2003 zde byl opět objeven prstnatec Fuchsův Sooův (Dactylorhiza fuchsii subsp. sooana). Lokalita je v současnosti pravidelně kosena, což vytváří dobré podmínky pro existenci vzácných druhů flóry. Nyní se připravuje rozšíření stávajícího chráněného území. Budou k němu přičleněny sousední luční porosty, které se nacházejí v I. zóně CHKO Bílé Karpaty a jsou v současnosti v lepším stavu, než vlastní rezervace.


Literatura:
Rezervační kniha, Správa CHKO Bílé Karpaty, AOPK ČR.
Elsnerová M., Krist J., Trávníček D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

DALŠÍ INFORMACE: http://nature.hyperlink.cz