První písemná zmínka o obci je z r. 1350

Historické názvy:
Ruditz (1939)
Počet obyvatel do r. 1950:
1869/389, 1880/439, 1900/585, 1910/683, 1921/679, 1930/742, 1950/685
Plocha v ha (1950):766
Pozemky v ha (1900):
hosp. půda 746 (pole 416, pastviny 149, lesy 136, louky 31, zahrady 14)
Historická
charakteristika:
středně velká, čistě česká, zemědělská obec
Ostatní údaje:
těžba železné rudy (do 1848), dříve hodně zedníků a tesařů
Spolky:
hasiči, čtenářský a vzdělávací, Sokol
Školy:
obecná škola (1900 1 třída)


Podle archeologických výzkumů byl kraj osídlen již v době halštatské. V trati pod Vinohrady i jinde byly nalezeny žárové hroby střepy dvou amfor z černé keramiky a již dříve ve vesnici při kopání studny bronzové kopí s ostřím a oboustranným otvorem uprostřed tuleje. První písemná zmínka o vsi však pochází z roku 1350, kterou vlastnil i s dvorem Petr z Vlachovic a jejich příbuzní se v držení střídali až do 16. století. Mezi významnější vlastníky patřili Ořechovští z Honbic, Jan Lysek z Brandýsa, otec známého válečníka Jana Jiskry, Kaunicové, Larisch-Monnichové a další. Posledním feudálním pánem byl Jiří kníže Lubomirski. Pak koupila panství světlovské s přidruženými dvory Pozemková banka v Praze a po pozemkové reformě roku 1928 je velkostatkářská půda i s lesy rozparcelována a v Rudicích zůstal jen zbytkový statek.

Už ve středověku zde byla samostatná fara a kostel, zasvěcený sv. Urbanovi. Ten zanikl pravděpodobně za husitských válek a teprve po loupeživých vpádech z Uher ho postupně farníci obnovovali. Zpočátku bez věže je k roku 1789 i s farou dokončen . Stalo se tak za panství knížete Václava Antonína Kaunice, kancléře Marie Terezie, kdy se změnilo patronicium a byl zasvěcen sv. Václavu. Současně vznikla farní škola. Prvním kaplanem se stal Adam Antonín Kőrber, kněz řádu cisterciáků, pochovaný na místním hřbitově. Škole se dostávalo péčí obecního zastupitelstva v průběhu staletí důstojného umístění a poslední nová budova byla otevřena v roce 1961.Obyvatelstvo bylo obživou závislé na zemědělské a lesní půdě až do vzniku průmyslové revoluce a zejména po zprovoznění Vlárské dráhy roku 1867 vyhledávají skupiny mladších občanů možnost lepšího výdělku v různých místech tehdejší rakousko-uherské monarchie. Zednické party odjíždějí za prací až do Vídně a Budapešti. Přímo v Rudicích jsou pořádány i fasádnické kurzy a zakládá se i odborová organizace.

Od 14. Století se pěstovala také vinná réva na rozloze asi 15. ha. Po třicetileté válce však vinohrady úplně zanikly a zůstalo po nich jen jméno polní trati. Z té doby pochází obecní pečeť s postavou sv. Urbana a datem 1683. Koncem 19. Století je pak nahrazena standardním razítkem, na němž je již sv. Václav a potvrzovaly se jím úřední listiny ještě na počátku první republiky.

I.světová válka nepříznivě zasáhla nejen do světového dění. Živitelé rodin rukují ke svým regimentům a přicházejí zprávy o raněných a padlých. Nové a nové odvody, rekvizice a nedostatek základních životních potřeb. Obětí se staly rovněž historické zvony kostela.

Vyhlášení republiky je přijato s všeobecnou radostí. Očekává se návrat vojáků. Bohužel padlo na bojištích z naší obce 26 mladých mužů a mezi navrátilci bylo 9 invalidů. V legiích sloužilo 7 občanů. Válečné poměry doznívaly do roku 1920. Pak nastává hospodářský rozmach, doléhá však světová krize a nebezpečí fašismu. Druhá světová válka je presentována vznikem Protektorátu a všemi obvyklými zrůdnostmi, nejistotou a strachem. Až na další se odehrály v naší vesnici dvě mimořádné události. V květnu 1944 zahynuli v domku č. 89 v boji s četníky dva členové paravýsadku Carbon, František Kobzík a Josef Vanc. O tři měsíce později se při leteckém souboji zřítilo na poli Dlouhé sestřelené americké letadlo B-17G a nedaleko dopadli mrtví členové posádky Rusel W. Meyrick a Joseph Marinello. Občané je pietně pochovali byť za vojenské asistence na místním hřbitově a po válce vztyčili na jejich hrobě list z vrtule jejich letadla. Při průniku válečné fronty padli dva vojáci Rumunské armády. Své oběti si vybrala válka i mezi našimi rodáky. Při bombardování byla zabita Františka Surá se dvěma dětmi, na následky věznění v koncentračním táboře a při nucených pracích zemřeli Josef Surý a František Zlatník. Dalších pět utrpělo vážná zranění.

Poválečná léta jsou charakterizována optimismem a odhodláním odstranit způsobené škody, i když hospodářská situace není příznivá. Významnou událostí bylo ukončení úplné elektrifikace obce v roce 1947. V té době si stále zachovává zemědělský ráz, ale stále více občanů nachází uplatnění vedle stavebnictví v rozvíjejícím se průmyslu a ve veřejných službách. V politické struktuře po prvních volbách v roce 1946 získala mírnou převahu Strana čs. Soc. demokratická.

Období socializace po roce 1948 má své specifikum a teprve čeká na komplexní hodnocení historiků. Ostatně větší část současné populace je prožila.

Společenské organizace a jejich činnost je za poslední století v podstatě zdokumentována. Měly svůj program, přispívaly k uspokojování společenských potřeb skupin občanů bez rozdílu věku a namnoze vykonaly hodně veřejně prospěšné práce. Jsou s nimi spojeny aktivity kulturně výchovné, odpovídající dobovým souvislostem. Nelze na tomto místě je vyjmenovat v plném rozsahu. Většina splnila své poslání a zanikla. Mezi nejstarší patří Sbor dobrovolných hasičů. Vznikl v roce 1908 a zanedlouho zakoupil ruční čtyřkolovou stříkačku, základní výzbroj a výstroj. Stříkačka je dosud funkční. V současnosti, a to bez přerušení v dobách minulých, plní členové hasičského sboru své povinnosti nejen v pomoci bližním, ale jsou i aktivní složkou při zvelebování obce. Pracují i s mládeží. Kladným fenoménem je Český svaz žen, který oslavil vloni 40. Jubileum a za všestrannou humánní činnost byl poctěn svazovým vyznamenáním. Tělovýchovná jednota Sokol založená už v roce 1921 omezila svou působnost na oddíl kopané.

Významné lokální kulturně historické památky
Nejstarší stavbou je kaplička s chráněnými lipami u silnice do Nezdenic, pocházející z 15. Století, později však přestavovaná. Barokní kostelík z roku 1789 se zvonem odlitým v dílně zvonaře Jana Antonína Bera (1735). Pod dekorací je nápis S.Floriane, ora pro nobis, který odolal nepřízni dějin. Varhany jsou z roku 1912.

Na návsi pomník Padlých z první světové války pamětní deska obětem 2. Světové války. Před ním ve volním prostoru, osázeném okrasnými dřevinami, monumentální trojdílná keramika Přesličky, instalována při příležitosti 650. Jubilea obce. Na terase nové školy socha školáka v životní velikosti.
Na místním hřbitově Památník amerických letců z 2. Světové války s vrtulí jejich letadla pamětní deska s reliéfem padlých členů paraskupiny CARBON.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.cr-sr.cz