HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Neděle 15.47.2025
 

ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality ATUR ČR
Aktuality členů ATUR ČR
Kalendář akcí ATUR ČR
VYHLEDÁVACÍ CENTRUM
Rejstřík ČR
Databanka akcí
ČESKÁ REPUBLIKA
Základní informace o ČR
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
Osobnosti a rodáci
Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
Památky UNESCO
Památkové rezervace
Památkové zóny
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady, zámky a tvrze
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
FOLKLOR A TRADICE
Etnografický region
Etnografický subregion
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
LÁZEŇSTVÍ
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Lyžařské oblasti
Vinařská turistika
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
KONGRESOVÁ TURISTIKA
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Království perníku

Historie obce Písařov [ Historie (archivní dokument) ]

V dávných dobách zasahovalo moře od severu až k okraji obce. Později byly všude v okolí rozsáhlé pralesy, jimiž vedly pouze obchodní a strážní stezky. Jedna z nich vedla kolem Kocandy a sv. Trojice směrem na Červenou Vodu.
Obec byla založena při kolonizaci v druhé polovině 13. století. O založení žádnou zprávu nemáme. Z názvu lze však dovodit, že byla založena nějakým Písařem.

r. 1278 První zmínka o obci v privilegiu štítecké rychty. Toho roku dal Protiven ze Zábřehu Eberhardovi, jeho dědicům a nástupcům štíteckou rychtu do trvalé držby včetně 15 vesnic. Mezi nimi uvedena i villa Scriptoris - Písařov.
Privilegium je obsaženo v listině z r. 1365, dle níž Zdeněk ze Šternberka prodal svou rychtu ve Štítech nějakému Heylinovi a to se všemi právy, užitky a příslušenstvími uvedenými v privilegiu.

r. 1350 měl Písařov již faru a kostel. Tyto byly přičleněny k nově zřízenému biskupství v Litomyšli.

r. 1464 prodal Matouš ze Šternberka část štíteckého panství včetně Písařova bratřím Janu a Jiřímu Tunklům z Brníčka. Avšak už před tím musel spolu s ostatními obcemi odebírat pivo ze zábřežského pivovaru.

r. 1493 poprvé uvedeno jméno písařovského občana. Toho roku pohnal k soudu Jindřich Tunkl Jana z Dalčic o 10 hřiven grošů za to, že přijal za svého poddaného jeho člověka Pechaně z Písařova, který utekl z jeho vesnice.

r. 1510 prodal Jindřich Tunkl zábřežské panství s příslušenstvím bohatému rytíři Mikuláši Trčkovi z Lípy a na Lichtenburce. Panství zahrnovalo mimo jiné i ves Písařov s kostelním podacím, Jakubovice, Březnou, Kupcov, Hartvíkov, Bušín a Janišov.

r. 1512 Mikuláš Trčka, sídlící na Opočně, vyměnil panství Zábřeh a Rudu (tedy i Písařov) s Ladislavem z Boskovic za Svojanov u Poličky.

r. 1516 podle berního rejstříku náležel Písařov k zábřežskému panství. Žilo tu pouze 6 usedlých, od nichž fojt Pavel a konšel Jan přinesli 21 a půl grošů berně.

r. 1550 kolem uvedeného roku dostala se fara do správy nekatolíků. Ještě v r. 1615 se fara uvádí ve správě kněze bratrského.

r. 1596 prodali poručníci nezletilého Ladislava Velena z Žerotína část panství Janu ml. z Žerotína. Mezi 19 vesnicemi se uvádí i Písařov. Zůstala povinnost odebírat pivo z panského pivovaru zábřežského.

r. 1615 Ladislav Velen koupil od Přemysla z Žerotína rudské panství zpět. V trhové smlouvě se uvádí i Písařov s kostelním podacím.

r. 1618 dle rudského urbáře (byl to soupis pozemkového majetku poddaných a předpis z něho plynoucích platů a dávek) bylo v obci již 47 usedlých, z toho 28 rolníků, 2 zahradníci a 17 chalupníků.

r. 1624 farnost zrušena, Písařov přidělen do Štítů.

r. 1713-14 v obci zuřil mor, zhoubné nemoci podlehla polovina obyvatel. Zachvácen celý dolní konec.

r. 1720 konali Jesuité ve Štítech a v Písařově velké misie. Při nich nalezeny u tajných přívrženců sekty českobratrské uschované náboženské knihy. Tyto jim byly odňaty a spáleny.

r. 1770 obec má vlastní utrakvistickou školu.

r. 1785 postaven nynější kostel a zasvěcen Rozeslání sv. apoštolů. Původní malý a dřevěný stál na místě dnešního hřbitova.

r. 1840 započato se stavbou císařské silnice kolem Kocandy. Obci se dostalo lepšího spojení se světem.

r. 1848 zrušena feudální závislost. Prvním voleným starostou se stal tehdejší rychtář Vavřinec Partch, po něm Frant. Pecha.

r. 1866 válka prusko - rakouská. V obci mnoho vojska, dělostřelectvo soustředěno na Homoli.

r. 1890 založen místní sbor hasičský.

r. 1896 zřízen c.k. poštovní úřad a připojen pěším poslem na Štíty.

r. 1912 založen Sokol - první jednota v okolí sdružující i zájemce ze sousedních vesnic.

r. 1913-14 stavba nové silnice obcí.

r. 1914-18 první světová válka, padlo 50 místních občanů.

r. 1921 elektrifikace obce.

r. 1923 odhalen pomník padlým.

r. 1924 odhalen pomník T. G. Masaryka.

r. 1927 poprvé v provozu telefon.

r. 1933 založen sportovní klub, zřízeno oplocené hřiště. dokončen Sbor českých bratří - v moderním slohu.

r. 1938-45 druhá světová válka. Nesouhlas s okupací vyjádřili občané tím, že v doplňujících volbách do říšského sněmu 4.12.1938 byla většina "proti". Škola byla omezena na obecnou. Čechům odebrány rozhlasové přístroje. V obci i v okolí působila partyzánská skupina. Obec osvobozena 8.5.1945.

r. 1946-47 odstěhovalo se 184 místních občanů.

r. 1958 přestavěna bývalá tírna pro účely TJ Tatran.

r. 1968 dokončena nová samoobsluha, náklad 600 tisíc Kč. V témže roce uspořádán I. sjezd rodáků a přátel. Od té doby konány sjezdy rodáků a přátel vždy po deseti letech.

r. 1975 dokončen veřejný vodovod, 2 etapy o nákladu 3 800 tisíc Kč a dále přístavba MNV a pošty u Tatranu o nákladu 500 tisíc Kč.

r. 1978 dokončen areál tří lyžařských můstků nákladem 670 tisíc Kč.

r. 1979 otevřena nová mateřská škola pro 60 dětí, náklad 3 200 tisíc Kč.

r. 1997 provedeno rozšíření telefonní sítě. V bývalém hostince u Šlesingrů zavedena firmou VEMII montáž jízdních kol.

r. 1998 schválen nový obecní znak a prapor.

KARTÁČNICTVÍ

Nejrozšířenější domácí výrobou v obci bylo kartáčnictví. Už v r. 1910 zde bylo 29 kartáčnických živností. K dalšímu rozmachu došlo za 1. světové války a zejména po ní. V 30.letech bylo v obci až 70 samostatných výrobců a více než sto rodin, které se zabývaly natahováním a výrobou dřevek. Kartáče natahovaly i školní děti. Mnoho podomních obchodníků jezdilo do světa doma vyrobené zboží prodat. Říkalo se, že Písařáci nejsou nikdy všichni doma a až budou, že bude konec světa.
Postupem času se výroba kartáčů i dřevek modernizovala. Výroba se soustředila především v továrně u Kubíčků. Tato však byla znárodněna, převzaly ji Orlické a potom Spojené kartáčovny Pelhřimov. Od r. 1964 zde byla provozovna VD Dřevotvar Šumperk.
VD Dřevotvar zde ukončilo svoji činnost v roce 1999. Od té doby v provozovně pracuje pouze několik zaměstnanců KART Verneřice.
Nedořešeno zůstává navrácení vlastnického práva původním vlastníkům.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://pisarov.zabrezsko.cz

AKTUALIZACE: Markéta Mácová org. 49, 25.11.2002 v 15:26 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Praha
Okolí Prahy
Jižní Čechy
Šumava
Plzeňsko
Západočeské lázně
Severozápadní Čechy
Český sever
Český ráj
Východní Čechy
Vysočina
Jižní Morava
Střední Morava
Severní Morava a Slezsko
Krkonoše