DIVADLO JIŘÍHO MYRONA
Od roku 1860, kdy ostravský průmysl zaznamenává nebývalý rozmach, vznikají ve městě první české spolky, zaměřené na hospodářské a později i osvětové oblasti společenského života. Do divadelního vývoje historicky významně zasáhl spolek Čtenářská beseda, jenž vznikl v roce 1862 a zanedlouho se stal významným centrem společenského života ve městě. Čtenářská beseda povzbudila vznik ochotnického divadla ve městě: v roce 1892 to byl Ochotnický spolek vedený dramatikem Františkem Sokolem - Tůmou, ale již v předcházejících letech byl na půdě Besedy založen pěvecký spolek Lumír a v roce 1893 pěvecký spolek Záboj, jež se významně podílely na hudebním a kulturním životě města.

Veškerá představení se odehrávala v sálech hostinců, kaváren nebo hotelů. Zásluhou Besedy vzniklo Družstvo pro stavbu Národního domu, podporované Občanskou záložnou. Stavba byla zahájena 27. června 1892 podle návrhu architekta Srba v novorenesančním slohu a již v prosinci následujícího roku budova ožila prozatímním provozem. Slavnostní otevření Národního domu se uskutečnilo 16. a 17. června 1894 a v rámci bohatého kulturního programu byla uvedena i Stroupežnického hra Paní mincmistrová v nastudování ostravských divadelních ochotníků.


V Národním domě pravidelně hostovaly různé divadelní společnosti. V roce 1906 převzal budovu Spolek Národní dům, při němž vzniklo o dva roky později divadelní komité, později Umělecká beseda plnící funkci divadelního družstva, které začalo organizovat první stálou českou scénu v Ostravě. První divadelní sezóna byla zahájena 16. září 1908 uvedením Smetanovy opery Prodaná nevěsta. V následujících letech působilo v budově Národního domu několik divadelních společností (L. Jankovského, F. Zöllnera, O. Frýdové a A. Drašara). Až do roku 1919 uváděla Frýdova společnost svá představení pod názvem České divadlo v Národním domě - Moravská Ostrava. Představením Straussova Cikánského barona 7. 5. 1919 byl ukončen jedenáctiletý provoz stálé české scény v Národním domě, který se stal po vzniku Národního divadla moravsko-slezského v roce 1919 jeho další scénou. Od roku 1920 se ale české divadlo hrálo už jen v Městském divadle a Národní dům sloužil pouze ke společenským účelům, od roku 1925 zde našlo sídlo kino Kosmos.

Za německé okupace v roce 1939 bylo Národní divadlo moravskoslezské nuceno opustit Městské divadlo a znovu se uchýlit do Národního domu. Ten však musel projít nutnou adaptací divadelního traktu. Úpravy byly dokončeny v lednu 1941 a již v únoru otevřelo rekonstruované divadlo představení opery Prodaná nevěsta. Po osvobození začal Národní dům sloužit jako druhá divadelní scéna ve městě pod názvem Lidové divadlo. Až v roce 1954 byla budova přejmenována na Divadlo Jiřího Myrona.

Ve druhé polovině 60. let prošlo divadlo dalšími stavebními úpravami interiéru a technického zázemí. V noci z 6. na 7. prosince 1976 však došlo k tragickému požáru, jenž zničil budovu natolik, že její provoz musel být na několik let ukončen. V srpnu roku 1980 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce Divadla Jiřího Myrona podle architektonického návrhu zkušeného ostravského architekta - Ing. arch. Ivo Klimeše a arch. Radima Ulmanna, jenž je autorem současné podoby interiérů divadla, řadícího se po slavnostním znovuotevření 28. dubna 1986 k nejmodernějším a nejzajímavějším v českých zemích. Divadlo Jiřího Myrona je domovskou scénou operetního, činoherního a baletního souboru Národního divadla moravskoslezského.
Počet míst: 665