Nejstarší osídlenou lokalitou Opavy byl Kylešovský kopec. Archeologové zde objevili stopy po velmi vzácném tábořišti mezolitických lovců. Tito lovci patřili do kulturního okruhu šviderienu, vyznačujícího se typickými pazourkovitými hroty šípů. Ve středověku zdejší pozemky náležely knížecímu dvoru, který se rozprostíral mezi Těšínskou a Komárovskou ulicí. Do polí a zahrad na Kylešovský kopec, odkud byl nádherný výhled jednak na město a jednak ke Hradci, vedla oblíbená výletní cesta opavských měšťanů. Před blátem jejich obuv chránila prkna, kterými byla cesta pokryta. Na ni se v roce 1797 napojila alej Přátelství, sledující opavské hradby mezi Hradeckou bránou a knížecím zámkem a tvořila součást městské promenády. V roce 1820 po cestě vzhůru na Kylešovský kopec stoupal neobvyklý průvod - rakouský císař František, ruský car Alexandr I., a další, kteří přijeli do devítitisícové Opavy na kongres "svaté aliance” rozhodnout o osudu země pod Vesuvem.

Tato cesta se původně nazývala Kopečnou, německy Berggasse, a teprve po dostavbě sokolského stadiónu v roce 1926 v její blízkosti, dostala jméno dr. Miroslava Tyrše (1832 - 1884), českého estetika a teoretika tělesné výchovy, spoluzakladatele Sokola. Po likvidaci městských hradeb bylo nutné ponechat odvodňovací příkop, který sbíral přívaly dešťových vod z Kylešovského kopce. Luttermannovu šanci - dnes Ptačí vrch - spojoval s Kopečnou ulicí, dnes již neexistující tzv. Čertův most, který tam byl zbudován na návrh městského starosty Jana Josefa Schősslera z roku 1828. V roce 1893 byl stržen, protože příkop pod mostem byl zasypán návažkami z výkopů základů novostavby zemského soudu. Po dalším rozvoji města nastal citelný nedostatek bytů, vhodné parcely ke stavbě domů pro zemské úředníky a učitele opavských škol bylo možno získat na Tyršově ulici.