Lidový kroj má na Slovácku velkou tradici a dělí se na 28 okrsků. Nivnický kroj bývá mezi slováckými kroji řazen mezi velkou skupinu krojů dolňáckých. Nemůže se sice pochlubit takovým věhlasem jako třeba kroj vlčnovský, proslavený zejména obrazy Joži Úprky a "Jízdou králů", ale všude, kde se Nivničané v kroji objeví, najdou řadu obdivovatelů, které náš kroj zaujme střihovou střídmostí, barevným laděním a krásnými charakteristickými výšivkami gotizujícího rázu.
Znalci říkají, že v kroji je každý pěknější. A mají pravdu. Lidový kroj má totiž svůj přísný řád. Doslova od hlavy až k patě má každá jeho součást své přesné místo, účel a tomu odpovídající tvar, střih, materiál a barevnost. Proto lidé v kroji - a je jedno, zda ve svátečním nebo všedním - vypadají vždycky upravenější a jaksi čistší než lidé v civilním oděvu. Navíc střih kroje s pevně utaženým pasem, upravená hlava a pevná obuv nutí chodit zpříma a svižněji. A to je pravděpodobně základ onoho tajemství, proč i dnes, v době čím dál extravagantnějších mód, zaujímá lidový kroj významné místo v naší oděvní kultuře, ovlivňuje ji a inspiruje. A spolu s dalšími formami lidového umění tvoří nedílnou součást naší národní kultury.
Mužský kroj
- k základním součástem mužského kroje patří lajbl a nohavice, které jsou šity z tmavě modrého sukna, vyšívané tzv. šňůrováním. K nohavicím patří dlouhý, úzký, "vybíjaný" řemen. Dnešní krojová košile, tzv. "vojenská", má široké rukávy nabírané od ramen až do manžety, přeložený límeček, náprsenku zdobenou sámky . Na hlavě se nosí klobouk s malou stříškou, zdobený "hady, krepinkou, kosírkem nebo voničkou". Obuv - čižmy - byla nahrazeny tzv. jezdeckými botami.

Ženský kroj
- je proti mužskému složitější a bohatší. Jak počtem oděvních součástí, tak množstvím výšivek a pestrostí barev. Neviditelnou součástí kroje je rubáč, opléčko a nabírané škrobené sukně. Vzadu se opasuje fěrtoch nebo šorec. Přes tyto součásti je vpředu přepásán fěrtůšek a tráčky. Vrchní část kroje tvoří rukávce s vrapenými rukávy a kadrlemi, doplněnými výšivkami složitých geometrických tvarů. Zajímavé jsou i jejich názvy - bílé oči, slúpkové oči, stoly, kříže, kruhy hrušky, dubový list, hésky apod. Na rukávce se obléká brokátová kordula, bohatě zdobená cifrováním. Za chladnějšího počasí se nosí kordula nebo kacabaja, v zimě vlňák. Pro úpravu hlavy slavnostního ženského nivnického kroje je typický červený "turecký šátek - šatka, pod kterým se nosí čepec. Vázání šatky má svůj řád - podle zvoleného druhu kroje. Jinou pokrývku hlavy tvoří šátek zdobený krajkou nebo třásněmi. Ženské obutí se skládá ze dvou druhů vysokých bot - čižmy a naběračky, polovysokých bot - černé šněrovací střevíce a nízkých polobotek. Zimní obutí tvoří vysoké papuče, zapínané na řadu knoflíků. Rozdílnosti jsou pak v kroji pro nevěstu či družičku, polosvátečním kroji, ve smutečním kroji, ve všedním kroji.
Dětský kroj
- ve věku 3-4 let se obléká tzv. suknice. Jedná se o šatičky s nabíranou sukénkou, které nosí chlapci i děvčata. Hlava je zdobena zlatou čepičkou. Starší děti již chodí v kroji, který je zmenšenou kopií dospělých, včetně obutí.
Kroj a dnešek
Doba se změnila a poznamenala slováckou vesnici ve všech směrech. Kroj přestal být pro běžné nošení funkční. Čím dál méně času je na pracné vyšívání, šití krojových součástí a jejich údržbu. Chybí už také řada potřebných materiálů, mizí krojoví krejčí, švadleny a obuvníci. Dnes už ve všedním či polovšedním kroji chodí jen starší ženy. Sváteční kroj se nosí v neděli do kostela nebo na jiné slavnostní příležitosti.
Nezbývá než poděkovat všem obětavým lidem, kterým osud nivnického kroje a celého odkazu našich předků není lhostejný, kteří jej uchovávají a kteří se starají o to, aby náš kroj ožíval alespoň při slavnostech a vystoupeních nivnických souborů.
(čerpáno z publikace Nivnice - rodiště J.A. Komenského)