HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Пятница 29.41.2024
 

ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality ATUR ČR
Aktuality členů ATUR ČR
Kalendář akcí ATUR ČR
VYHLEDÁVACÍ CENTRUM
Rejstřík ČR
Databanka akcí
ČESKÁ REPUBLIKA
Základní informace o ČR
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
Osobnosti a rodáci
Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
Památky UNESCO
Památkové rezervace
Památkové zóny
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady, zámky a tvrze
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
FOLKLOR A TRADICE
Etnografický region
Etnografický subregion
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
LÁZEŇSTVÍ
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Lyžařské oblasti
Vinařská turistika
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
KONGRESOVÁ TURISTIKA
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Království perníku

Hanácký kroj [ Lidové oblečení - kroj ]

Hanácký kroj
Krása hanáckých krojů dříve a dnes
Hanácký kroj

"Srdcem Moravy je Haná a korunou moravských krojů jsou kroje hanácké. Hanácký kroj jest vůbec královský oděv mezi ostatními kroji, zvláště šat nevěsty, ozdobí-li se nevěstinou korunou, "pantlíkem" a "úvodnicí" .

Hanácký kroj je pro svůj národopisný a kulturně-historický význam jedním z nejzajímavějších dokladů lidové kultury českého a moravského lidu. Na Hané se spojovala malebnost s rázovitostí a starobylost s bohatstvím a také proto je jedním z nejmalebnějších našich krajů.
Hanácký kroj nese všechny znaky kraje rovinného, jelikož každý lidový kroj je závislý materiálem, ale i tvarem, na podnebí a přírodních podmínkách. Byly do něj vtisknuty rysy požehnaného kraje a odráží se v něm v tradiční barevnosti, bohatství, okázalost a někdy i furiantství.
Hanácký kroj se nosil po celé Hané, tj. ve střední Moravě od Uničova až po Bílovice, od Litovle až k Holešovu. Nebyl vždy a všude stejný. Jako ostatní kroje se měnil. Každá doba mu vtiskla určitý ráz.
Lidový kroj je dvojího druhu: všední a sváteční. Kroj všední je zhotovován z domácího materiálu a vznikl z praktické potřeby zemědělského zaměstnání, kroj sváteční pak převážně z materiálu městského. Odráží se v něm sociální poměry a lidová tvořivost a nadání. Krojem se vyjadřuje zdůraznění rodinných událostí i úcta k předkům. Má však funkci náboženskou, sociální, mravní a určuje lokalitu panství, neboť ke každému panství patří kroj částečně odlišný, třeba jen výšivkou.
Hanácký kroj vyniká krásou a bohatstvím výšivek. Výšivkou je také dána estetická hodnota kroje. Hodnota výšivky pak druhem, provedením vyšívací techniky a ornamentální strukturou, a to barevnou i tvarovou.
Hanácký ornament má ušlechtilý tvar. Vyšívací technika je odlišná od běžného způsobu vyšívání. Motivy hanáckého ornamentu jsou většinou z říše rostlinné, z přírody.
Všeobecně se soudí, že hanácké kroje byly vyšívány pouze bíle, žlutě a černě. Jsou však zachovány i výšivky růžové, modré a pestrobarevné, nebo šátky vyšívané pestře křížkovým stehem, řetízkovým stehem pestře vyšívané fěrtušky a obojky.
Ještě koncem minulého století žil kroj na celé Hané až do let 1880. Je zajímavé, že ženy, ač se jim vytýká marnivost a shon po módních novinkách, zůstaly kroji věrny o dvacet let déle než muži, kteří jej odložili roku 1885. V těch letech založil Žid Mandl v Prostějově továrnu na oděvy. Laciná konfekce vytlačila postupem času kroje nejprve v okolí Prostějova a pak i Hané.
/Děkujeme souboru Kosíř z Kostelce na Hané a jeho člence Lucii Pospíšilové za poskytnutí zde uvedeného textu a fotografií o hanáckém kroji./
Kosíř, hanácký folklorní soubor

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.kosir.unas.cz

AKTUALIZACE: Luděk Šorm (FOLKLOR.CZ) org. 24, 01.02.2006 v 01:06 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Praha
Okolí Prahy
Jižní Čechy
Šumava
Plzeňsko
Západočeské lázně
Severozápadní Čechy
Český sever
Český ráj
Východní Čechy
Vysočina
Jižní Morava
Střední Morava
Severní Morava a Slezsko
Krkonoše