Třebechovický Proboštův betlém [ Betlém ]
Třebechovický Proboštův betlém
Technický popis
Třebechovický Proboštův betlém je zcela unikátním dílem jak z hlediska uměleckého, tak technického. Obě dvě složky ve vzácné jednotě tvoří vyvážený celek, který za dobu své existence byl kladně hodnocen mnoha odborníky. Stejně tak byl za dobu své více jak stoleté existence obdivován mnoha miliony obyčejných lidí v Evropě i Americe. Dodnes okouzluje dospělé i děti.
Betlém je 7 m dlouhý, 3,2 m široký a 1,8 m vysoký. Skládá se z více jak 2.000 vyřezávaných dílů. Figurky jsou 10 - 15 cm vysoké. V celém betlému jich je 180 bez pohybu, 120 figur je připevněno na řetězových pásech, 51 figurek napodobuje lidi při jejich každodenní práci. Z dalších více než 1.500 předmětů jsou zde stromy, stavby, hudební nástroje, řada figur zvířat, přírodní útvary atd. Pohybový mechanizmus betléma je celý ze dřeva, ukrývá více než 150 ozubených kol a koleček, dřevěných pák, řetězů a řemenic. Výjimkou jsou pouze kovové zvonečky, kožený měch u kukačky, kožené hnací řemeny a v r. 1935 přidaný elektrický motorek, který nahradil kliku, kterou se ručně betlém uváděl do pohybu. Dodnes řada místních občanů vzpomíná na to, jak byli jako malí šťastni, když si mohli zatočit klikou na betlému. Figurky jsou zásadně nepolychromované, zhotoveny jsou z lipového a hruškového dřeva. Stavby, stroje, stromy atd. jsou zhotoveny z buku, jasanu a ojediněle i z třešně. Kostra je ze smrku a jedle, ozdoby z různých druhů dřev, například cizokrajných ořešáků. Mechanizmus je ze dřeva bukového, třešňového a habrového. V r. 1972 byl nosný rám betlému zpevněn ocelovou konstrukcí.
Přirozeným středem betlému jsou jesličky. Od nich se po obou stranách rozvíjí děj na sedmi velkých terasách a jedné menší. V jesličkách je tradiční seskupení figur: Svatá rodina a klanící se pastýři. Na levé straně jsou na první, přízemní terase figurky řemeslníků a obyčejných lidí při práci. Stejně tak je tomu i na terase druhé, kde je umístěna třebechovická kapela s kapelníkem Jaroměřským. Dva lesníci, nesoucí srnce, byli bratři Zábranští. Mládenec s vánočkou pod paží, prý nejzdařilejší figurka - Pepík Kánský, syn obchodníka na náměstí. Kluk na hrušce, Ludva Fabián, rošťák, který právě ty Proboštovy hrušky nenechal na pokoji. Žebračka Ančka, zvaná Barška, vede kozu, se kterou denně putovala na pastvu. Švec se jmenoval Odónek Černý, ale některé prameny uvádějí ševce Kavu. V širokém klobouku je místní blázen Janek. Do kovadliny buší kováři bratři Štorkové. Najdeme i Josefa Probošta ve figuře truhláře, i když v ní někteří hledali podobu Jana Podstaty nebo mistra Krištofa. Nejvíce byla zastoupena Pitrova ulice. To byli sousedé, betlémáci, kteří se denně u Proboštů scházeli, přihlíželi, radili, hašteřili se, prý za dobrou věc i poprali. Nadělaný řezník je Kolenec Antonín. Poslední třebechovický tkadlec, "dědeček" Zelený, sedí u tkalcovského stavu. Máslo tluče Aninka Černá, která bydlela pod Orebem. Mlynářský chasník je Eňa (Arnošt) Štěpánek, uznávaný místní "komik". A tak bychom mohli pokračovat dál a dál.
Na třetí terase již kromě řemeslníků vidíme i průvod darovníků, stejně jako v části čtvrté, kde je mimo jiné umístěno pět ze sedmi vyřezávaných stromů. Symetricky na levé i pravé straně přízemní terasy stojí dva modely parních strojů patrně z třebechovických koželužen, asi jediné, které kdy byly do betlémů postaveny. Nad řemeslníky najdeme průvod Tří králů a darovníků. Zbývající terasy jsou zaplněny scénkami představujícími biblické výjevy od zvěstování Panně Marii po ukřižování Ježíše Krista až po jeho nanebevstoupení. Zcela před betlém vystupují do popředí dvě figurky- chlapec a dívka - s cínovými miskami v rukou jako taktní upozornění pro tehdejší návštěvníky, kam položit peníz jako vstupné a odměnu za možnost prohlédnout si betlém. Celé dílo uzavírají strojově opracované dřevěné výplně a kulisy, kulisové závěsy a rovněž vysoustruhované dřevěné věžičky.
V betlému lze vysledovat zhruba tři řezbářské styly. Biblické postavy, pro něž byla vzorem sochařská díla z kostelů, starší i mladší rytiny z bible, připomínají splývavými rouchy a gesty nazarénský styl. Mistr Kapucián však dokázal také věrně vypodobnit své sousedy. Jejich tváře, podle slov pamětníků, lze nalézt nejen mezi řemeslníky a darovníky, ale také mezi biblickými postavami. O třetím stylu by se mohlo hovořit v případě, kdy postavičky neřezal Kapucián, ale Probošt či snad i někdo další, například Vilém Krištof. Naivní řezba, propracování figur jen z pohledové strany, velké hlavy a kratší nohy na první pohled kontrastují s popisným realizmem figur Kapuciánových, ale vůbec neruší a dobře zapadají do celkové koncepce díla. Údajně některé figurky z rukou Proboštových mistr Kapucián ještě upravoval. V betlému je mnoho zvířat. Z těch exotických snad jen velbloudi a slon. Ale jinak je zde mnoho oveček, psi, koza, kozlíci, koně a kukačka, která každému odpočítává odměřený čas.
