Farní kostel Narození sv. Jana Křtitele [ Poutní místo ]
Podle pověsti tu koncem 9. století žil poustevník Ivan (Jan), syn knížete Charvátů (kmene ze sv. Čech) Gostimila. Roku 1030 daroval Břetislav I. zdejší kapli sv. Jana v jeskyni benediktinskému klášteru na Ostrově (u Davle) a ten tu v polovině 11. století zřídil pobočný klášter. Při něm pak vznikla pod mohutnou travertinovou skalou s jeskyněmi osada. Roku 1310 zde bylo zřízeno proboštství a po zrušení Ostrovského kláštera roku 1517 opatství. Počátkem 16. století byl založen kostel sv. Jana, zv. Hasenburský. Klášterní komplex utrpěl za husitů i za třicetileté války. Znovu byl vybudován v 17. a 18. století, roku 1785 byl zrušen. V bývalých klášterních budovách byla postupně koželužna, výroba manšestru, lázně, internát aj.
Zdejšímu prameni byla přisuzována léčivá moc. Od konce 16. století sem byly konány poutě. Roku 1904 zde dokonce byly založeny lázně, ale pro malé léčebné účinky pramene brzy zanikly. Voda, uměle nasycovaná oxidem uhličitým, byla expedována a prodávána pod značkou Ivanka (vedle kostela bývala výletní restaurace).
Čtyřkřídlý dvoupatrový klášter má východní a jižní křídlo (bývalý konvent) raně barokní z let 1654 - 1661 (C. Lurago), severní a západní křídlo (bývalá prelatura) bylo přistavěno v I. 1726 - 1731 (K. I. Dientzenhofer). Barokní nástěnné malby jsou z doby kolem roku 1730. Při jižní straně lodi je knihovna z let 1764 - 1766.
Barokní kostel Narození sv. Jana Křtitele postavil C. Lurago v I. 1657 - 1661, po zboření Hasenburského kostela. Zvonice z roku 1600 byla ponechána jako věž. Roku 1710 za vedení K. I. Dientzenhofera bylo provedeno nové zaklenutí kostela. Roku 1859 proběhla jeho rekonstrukce. Hlavní oltář s obrazem J. J. Heinsche je z roku 1695, před ním stojí náhrobek sv. Ivana se sochou a ostatky světce. Sochy jsou od F. I. Weisse (1735 - 1740), novější obrazy pochází od G. Vacka (1859). V presbytáři se nalézá dřevěná socha madony (asi 1600), dále kamenná renesanční křtitelnice (1576). Na kruchtě je obraz Založení kláštera od J. Bachmana z roku 1690.
Ve skále při kostele (v závěru rokle Propadlých vod, součást SPR Karlštejn) jsou tři travertinové jeskyně (v travertinech zkameněliny měkkýšů a rostlinných zbytků), používané už od 13. století jako sakrální prostory (přístup do jeskyní je z kostela). Vstupní tzv. Chrám sv. Jana Křtitele má hrotitý strop a na barokně upravené čelní stěně jsou fragmenty nástěnné malby Křtu Páně z 18. století. Před stěnou je vápencový balvan s údajnými otisky nohou sv. Ivana, rámovaný barokní mříží. Vzadu je sluj s barokní sochou sv. Ivana, vpravo vchod do bývalé klášterní krypty, vydlabané roku 1712. Východně navazuje jeskyně zvaná Starý kostel, zasvěcený Panně Marii, upravený roku 1657, s valenou klenbou a štukovou kartuší (zde prý sídlil poustevník; je zde jeho kamenné lože). V jeskyních byly nalezeny stopy prehistorického osídlení ze starší doby kamenné. Při jižní stěně kostela je výtok krasového pramene z travertinové jeskyně.
Hlavní poutě: 24. 6. (Narození sv. Jana Křtitele) a neděle po 24. 6.
