HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Úterý 19.59.2024
 

ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality ATUR ČR
Aktuality členů ATUR ČR
Kalendář akcí ATUR ČR
VYHLEDÁVACÍ CENTRUM
Rejstřík ČR
Databanka akcí
ČESKÁ REPUBLIKA
Základní informace o ČR
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
Osobnosti a rodáci
Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
Památky UNESCO
Památkové rezervace
Památkové zóny
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady, zámky a tvrze
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
FOLKLOR A TRADICE
Etnografický region
Etnografický subregion
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
LÁZEŇSTVÍ
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Lyžařské oblasti
Vinařská turistika
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
KONGRESOVÁ TURISTIKA
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Království perníku

Historie města Heřmanův Městec [ Historie (archivní dokument) ]

Kdy bylo město založeno není přesně zjištěno. Stalo se tak pravděpodobně kolem roku 1280 kdy Heřman z Lichtenburku kolonizoval krajinu kolem hradu Lichnice. I Heřman z Kostela (Kostelce), nebo vladyka Heřman z Mrtic, který dostal tuto krajinu za vojenskou pomoc rytíři z Kauniců v bitvě českého vojska o Miláno mohli město založit.

První dochovaná zpráva ze 7. října roku 1325 v zemských deskách trhových se týká rozdělení majetku Heřmana z Mrtic, ve které je Městec popisován jako nehrazené městečko, kterému patřila ves Bylany. Lokátor k umístění města využil potoku Podolky a Konopky a ulice rozmístil tak, že každý dům byl zásobován užitkovou vodou.

Městem procházela známá Trstenická stezka vedoucí z Moravy do Prahy, po níž procházely obchodní karavany, jež učinily z města obchodní centrum širokého okolí. Po této cestě však přicházela i vojska a to nejen husitská, ale i houfy žoldnéřů za třicetileté války, které působily obyvatelům nesmírné útrapy - rabování, zabíjení a vypalování.

Obchodnímu rozvoji města přispělo od 15. století i velké židovské osídlení rozkládající se v jeho severní části. Nejvyšší počet židovských obyvatel se pohyboval kolem roku 1849 - 840 osob.

V roce 1579 Rudolf II. mění na žádost městeckých dny konání jarmarků a potvrzuje městu znak a právo zelené pečeti.

Z významných majitelů Heřmanova Městce byl v 15. století Jan Městecký z Opočna, za něhož bylo město vypáleno husity, jako odplata za Janovy intriky proti Žižkovi. K dalším majitelům města patří Trčkové z Lípy, Andělové z Ronovce, Oprštorfové z Dubu a Frydštejna, Žerotínové, Berkové z Dubu, Šporkové a Kinští z Vchynic a Tetova. O rozvoj města se nejvíce zasloužili Šporkové, za jejichž držení se počalo stavět z kamene, aby město netrpělo požáry, jako v minulých letech. Byl rozšířen zámek a kostel, který byl při požáru v roce 1740 zcela zničen. V letech 1756 až 1761 byl stavitelem Františkem Tomášem Jedličkou postaven v čistém barokním slohu dnešní kostel svatého Bartoloměje, který je kulturní památkou přesahující rámec regionu. Židé si vybudovali synagogu, na okrajích města byly postaveny kaple sv. Jiří a sv. kříže, městu byly opatřeny sochy světců. U zámku byla zřízena husarská kasárna. Za zámkem byl založen rozsáhlý zámecký park. V držení Šporků bylo město 133 let. Od roku 1828 bylo město v držení rodu Kinských. I oni se zapsali do rozvoje města, např. zřízením Mariánské nemocnice, dětské opatrovny, hřebčína, ale i rozšiřováním zámku a parku do dnešní podoby.

V roce 1837 byl zřízen poštovní úřad, 1860 občanská záložna,1867 četnická stanice, 1882 zřízeno železniční spojení Vápenný Podol - Heřmanův Městec-Přelouč, v roce 1899 Heřmanův Městec - Chrudim a v roce 1911 zřízeno autobusové spojení Heřmanův Městec - Pardubice.

V 19. století rozvíjí se kulturní i společenský život. Vznikají nové spolky: divadelní v roce 1848, pěvecký v roce 1862, sokol v roce 1892 ale i hasiči v roce 1878. Z podpůrných a vzdělávacích spolků vzniká Řemeslnická beseda, Svornost, Občanská a Měšťanská beseda, čtenářský klub, později ještě Hálek a Barák. Zajímavostí je,že v roce 1875 se Městec stává prvním místem v Čechách, kde se hrála kopaná. Tento sport přivezl hrabě Kinský z Anglie.

V roce 1841 je dřevěná školní budova zbořena a postavena třípodlažní zděná, která však je záhy nedostačující a proto je v roce1894 stržena městská radnice se dvěmi domy a postavena nová školní budova. Za první republiky se rozvíjí výstavba malých rodinných vilek, v roce 1929 je postavena Sokolovna a v roce 1930 Husův sbor. V roce 1932 je dokončena rozsáhlá přestavba zámku s vnitřní štukovou výzdobou, kterou provedli italští mistři.

I v těchto letech žije město bohatým kulturním a společenským životem do kterého se zapojily všechny spolky.

Stavební i obchodní rozvoj ukončuje německá okupace. 15. 3. 1939 kolem osmé hodiny přichází do města okupační armáda. Dochází k odbojové činnosti, ale i k prvnímu zatýkání. 3. 12. 1942 byli z města odvezeni poslední židovští obyvatelé a tím zaniká židovská komunita.

Na podzim v roce 1944 podporují městečtí občané partyzánské hnutí na Železných horách a ustavují ilegální Revoluční národní výbor, který se v květnových dnech ujímá řízení událostí při útěku německé armády. K osvobození města došlo 9. května 1945 kolem devatenácté hodiny. Po tomto dochází k široké výstavbě rodinných domků a sídlišť a zvyšuje se počet obyvatel. Jsou rekonstruovány silnice, chodníky, rozvod elektrické energie a vystavěny trafostanice. Po celém městě je vybudován vodovod. Přistavěno bylo nové křídlo školní budovy, opatrovna zrekonstruována na školu, postaveny 2 mateřské školky a jesle, dům dětí a mládeže, dům služeb, pošta a obchody. V Konopáči vybudován rozsáhlý autokemp. Byla podstatně rozšířena a zmodernizována železniční stanice.

V důsledku budování kanalizace v devadesátých letech dochází k demolici větší části židovského města z něhož zbyla synagoga, škola, rabínský dům a východní strana Židovské ulice. Rekonstrukce státní silnice I/17 byla podmíněna zbořením několika domů v ulicích Pátého května i v ulici Čáslavské a zejména domů uzavírajících obě strany náměstí Míru.

Střed města je od roku 1989 po předchozím stavebně historickém průzkumu provedeném v roce 1981 vyhlášen památkovou zónou.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 127, 29.11.2004 v 09:53 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Praha
Okolí Prahy
Jižní Čechy
Šumava
Plzeňsko
Západočeské lázně
Severozápadní Čechy
Český sever
Český ráj
Východní Čechy
Vysočina
Jižní Morava
Střední Morava
Severní Morava a Slezsko
Krkonoše