HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Четверг 28.57.2024
 

ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality ATUR ČR
Aktuality členů ATUR ČR
Kalendář akcí ATUR ČR
VYHLEDÁVACÍ CENTRUM
Rejstřík ČR
Databanka akcí
ČESKÁ REPUBLIKA
Základní informace o ČR
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
Osobnosti a rodáci
Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
Památky UNESCO
Památkové rezervace
Památkové zóny
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady, zámky a tvrze
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
FOLKLOR A TRADICE
Etnografický region
Etnografický subregion
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
LÁZEŇSTVÍ
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Lyžařské oblasti
Vinařská turistika
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
KONGRESOVÁ TURISTIKA
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Království perníku

Etnografický region Lašsko [ Etnografický region ]

Zeměpisné vymezení:
Krajina v severovýchodním cípu Moravy, rozprostírající se v povodí řeky Ostravice (po obou březích), Odry, Lubiny, Ondřejnice, Jičínky a Sedlnice. Z hlediska územního jde o nepříliš rozsáhlá území v okolí měst Kopřivnice, Štramberku, Příboru, Nového a Starého Jičína. Odtud vede hranice k Frenštátu, Frýdlantu nad Ostravici a Frýdku-Místku. Od Příboru pak přes Starou Ves nad Ondřejnicí až k branám Ostravy. Lašsko není jednolitou oblastí. Podle krajinného rázu, podle kroje, některých druhů tanců, ale především co do tanečního stylu a charakteru tanečních kroků se dělí na několik podoblastí.


Historicko-národopisné vymezení:
Etymologicky nelze název Lašska blíže určit, než že je odvozen ze jména severomoravského kmene Lachů, někdy označovaného též jménem Moravci. Geografickým centrem vlastního Lašska jsou Hukvaldy - rodiště Leoše Janáčka, skladatele a sběratele dokladů o lidovém tanci, zpěvu a o lidových hudcích. Politickým středem kraje, sídlem okresu, zaujímajícího plochu téměř celého Lašska, je Frýdek -Místek.


Lidová architektura:
Nejstarší památky lidové lašské kultury jsou většinou ze dřeva, neboť celý lašský kraj dřevem přímo oplýval. Na Lašsku se tedy stavěly celé vesnice i s kostelem ze dřeva. Snad jen fojtství se svými dvojitými barokními střechami a bílými zdmi odráželo se od šedivé záplavy dřevěných chalup. Největší rozkvět tohoto dřevěného stavitelství můžeme pozorovat v 18. století. Součástí "dřevěného věku" na Lašsku zůstává pro kraj typický tkalcovský stav (v lašském nářečí zvaný "vařtat"), kolovrat, pastýřova píšťala, dřevěná čutora, domácí váhy,... Rozšířeno bylo též včelaření v krásných starobylých úlech.


Lidový oděv a kroj:
Původní lašský kroj nebyl svérázný. Snad i proto je často zaměňován za kroj valašský, což však je velký etnografický omyl. Ženský kroj podobal se spíše Těšínskému. Jeho hlavní součástí byla kordulka hojně zdobená. Mužský kroj byl odvozen z valašského s župicí, t.j. dlouhým nazelenalým kabátem s dlouhými šosy a oblými knoflíky. Vcelku lze shrnout, že Lach vlastní původní kroj nevytvořil a že zůstal v tomto rysu, jako i v mnoha jiných, na přechodu mezi nacionem českým a polským, nebo i valašským a slovenským, což konečně vyplývá z geografické polohy Lašska.

Lidová píseň a muziky:
Lašsko se vyznačuje velkým bohatstvím lidových písní a tanců a neobyčejnou tanečností a hudebností. Lašská taneční píseň, charakteristická svou zádumčivostí, melodickou krásou a bohatostí tvoří podstatnou část hudebního folkloru Moravy. I když z vnějšku hudební život Lašska byl pozadu za hudebním vzestupem ostatních moravských měst, v duchovním životě lidu hrála hudba závažnou úlohu. Lašsko je považováno za kraj nejkrásnějšího zpěvu kostelního, kraje bohatého na písňové legendy a koledy. Po celém území Lašska bylo zaznamenáno od 2. poloviny 19. století několik set lidových tanců a tanečních písní včetně záznamů hry lidových hudců.

Lašsko bylo krajem cimbalistů. Proto zhusta hrávaly k tanci cimbálové muziky (s malým cimbálem), nebo pouze muziky hudecké. Při domácích tancovačkách se hrávalo i na harmoniku.


Lidové tance:
Po celém území Lašska bylo zaznamenáno od druhé poloviny 19. století několik set lidových tanců a tanečních písní včetně záznamů hry lidových muzik. K charakteristickým tancům patří:

Starodávný (jinak též "valašský" nebo "zachodzeny") - nejrozšířenější tanec Lašska polonézového (třídobého) rázu.

Zvrtek - dynamický dvoudobý točivý tanec předčardášového typu

Čardáš (zvaný též "kysucký čardáš") - v některých případech tančí jen ženy společně v kole jako tzv. "babsky".

Skok (zvaný též "Ondrášův skok" nebo "hajduch") - sólový chlapecký tanec severních Beskyd s ostrým, výrazným rytmem.

Tance figurální - tance mladšího původu, tančící se pouze na jediný taneční nápěv či píseň (čeladensky, zbujan, kalamajka, pilky, vojtek, dymak, kohut, hulan, mazur, šotyšky, šatečkovy, ruska polka, požehnany...)



Literatura:
Národopisné regiony Čech a Moravy

Texty:
Zuzana Gregorovičová
Zbyněk Žůrek

Fotografie:
Petr Dvořáček
Karel Šmirous
Zbyněk Žůrek

Hudební ukázky:
poskytlo Vydavatelství Gnosis
Vydavatelství Písnička

Videoukázky:
František Synek
Zbyněk Žůrek

Vydáno ve spolupráci s občanským sdružením Folklorum.
Provozovatel serveru www.FolklorWeb.cz

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.FolklorWeb.cz

Typ záznamu: Etnografický region
AKTUALIZACE: uživatel č. 372 org. 24, 24.02.2005 v 14:41 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Praha
Okolí Prahy
Jižní Čechy
Šumava
Plzeňsko
Západočeské lázně
Severozápadní Čechy
Český sever
Český ráj
Východní Čechy
Vysočina
Jižní Morava
Střední Morava
Severní Morava a Slezsko
Krkonoše