HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Čtvrtek 28.47.2024
 

ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality ATUR ČR
Aktuality členů ATUR ČR
Kalendář akcí ATUR ČR
VYHLEDÁVACÍ CENTRUM
Rejstřík ČR
Databanka akcí
ČESKÁ REPUBLIKA
Základní informace o ČR
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
Osobnosti a rodáci
Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
Památky UNESCO
Památkové rezervace
Památkové zóny
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady, zámky a tvrze
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
FOLKLOR A TRADICE
Etnografický region
Etnografický subregion
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
LÁZEŇSTVÍ
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Lyžařské oblasti
Vinařská turistika
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
KONGRESOVÁ TURISTIKA
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Království perníku

SLAVÍČEK Antonín [ Osobnost ]

SLAVÍČEK Antonín (* 16. 5. 1870 Praha, + 1. 2. 1910 tamtéž) - český krajinomalíř

Ve svých šestnácti letech pobýval krátce v Mnichově (1886-87) a po návratu vstoupil na Akademii v Praze, kde studoval u profesora J. Mařáka (1887-99 s četnými přestávkami) společně s Václavem Březinou, Josefem Holubem, Františkem Kavánem a dalšími malíři, kteří se stali žáky "Mařákovy školy".

Antonín Slavíček byl
nejtalentovanějším z nich. Jeho tvorba byla silně ovlivněna Mařákovým náladovým realismem a dílem druhého nejvýznačnějšího krajinomalíře té doby A. Chittussiho. Jeho mimořádný talent ho předurčil k tomu, aby se stal vůdcem generace malířů krajin v 90. letech minulého století. Po Mařákovi usiloval získat profesuru na Akademii, ale jeho očekávání se nesplnilo.

Rozladěn oficiální českou kulturní politikou i činností Mánesa se postupně stáhl do ústraní. Maloval na mnoha místech Čech - na Okoři, ve Veltrusích, v Bechyni, Hostišově, Kameničkách (kde chtěl založit malířskou kolonii), Kraskově, Praze a jinde. Na jaře v roce 1907 se vydal na cestu po západní Evropě, pobýval v Německu, Francii a Belgii. V roce 1909 byl v Německé Rybné raněn mrtvicí, částečně ochrnul a nemohl již dále malovat. Nedokázal se smířit s tím, že by jako umělec nemohl dále tvořit a ukončil dobrovolně svůj život.

Slavíček začínal jako novoromantik a postupně přešel k impresionismu, za jehož tvůrce u nás bývá považován. Své obrazy vystavoval na spolkových výstavách Mánesa, kde patřily vždy k těm nejzdařilejším. Byly prodchnuty Slavíčkovým názorem, který vyjádřil slovy, že malíř nemá jen jako turista chytat krásy krajiny do skicáře, ale musí ji prokousat a strávit a musí mu přejít do každé krvinky v jeho krvi. A především, že krajina není nikdy to, co je, ale to, co v ní malíř vidí - kus života lidí. Tímto Slavíček vytvořil pojem citového imperativu umělce. Věřil, že život umělce je nemyslitelný bez jeho přimknutí k prostému a chudému, ale "svému" životu především na venkově.

Zanechal po sobě celou řadu obrazů i monumentálních pláten, mezi nimiž sice převažovala krajinomalba, ale ztvárnil zcela jedinečně i různá zátiší a drobné přírodní náměty Studie kosatců (1892/93), Břízová nálada (1897), Na podzim v mlze (1897), Červnový den (1898), Větrný Jeníkov (1904), Pohorská vesnice (1902), Silnice v Kameničkách (1904), Ve Stromovce (1907), Praha z Letné (1908), Žamberecká silnice (1909). Krátce po jeho smrti byla v roce 1910 uspořádána v Praze první souborná výstava jeho obrazů.

UMÍSTĚNÍ


Typ záznamu: Osobnost
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 15.11.2004 v 14:34 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Praha
Okolí Prahy
Jižní Čechy
Šumava
Plzeňsko
Západočeské lázně
Severozápadní Čechy
Český sever
Český ráj
Východní Čechy
Vysočina
Jižní Morava
Střední Morava
Severní Morava a Slezsko
Krkonoše