Geologické zajímavosti Rychlebských hor [ Geologická zajímavost ]
Přírodní bohatství a geologické zajímavosti Rychlebských hor:
Na nerostné suroviny je Rychlebský region poměrně bohatý, většího významu však dosahuje jen několik málo z nich, každopádně ale můžeme pozorovat pestrost a rozmanitost jejich zastoupení.
Rudy se v současné době nikde netěží, v historii však můžeme vzpomenout např. těžbu magnetitu, dále měděných rud u Nýznerova, krátkodobá byla i těžba arzenopyritu v Račím údolí. V padesátých letech našeho století byly zjištěny radioaktivní suroviny (smolinec) v Zálesí, Horních Hošticích a u Bílé Vody. Pro nepříliš vydatná ložiska však těžba v roce 1968 skončila.
Z nerudných surovin mají značný význam zejména vápence, jež jsou v Rychlebském regionu zastoupeny v mohutných a kvalitních ložiscích u Vápenné a Lipové. Jako další jmenujme kaolín, vzniklý kaolinizací žuly, který má všestranné použití a který se nachází v mohutném ložisku jižně od Vidnavy. Žáruvzdorné kaolinické jíly se vyskytují také u Bernartic a Uhelné. V lese Bažantnici u Velké Kraše se těžil žilný křemen ke sklářským účelům a i když se v současnosti netěží, zásoby pro budoucí případnou těžbu zde jsou.
Největší význam ze všech surovin mají ale tzv. stavební suroviny, zejména žula a žule příbuzné horniny a velmi kvalitní mramor. Slezská žula se těží v širším okolí Žulové, přičemž zásoby zde jsou odhadovány na dalších nejméně 100 let. Slezské mramory patří k nejkvalitnějším českým mramorům a jsou použitelné i v sochařství. Např. nejkvalitnější mramor na stavbu pražského metra se těžil právě v okolí Žulové.
Jako zajímavost ještě můžeme uvést např. těžbu lignitu (paliva) ve sloji u Uhelné, která byla těžena od šedesátých let 19. století až do roku 1956 a dnes je prakticky vytěžena. U Vidnavy můžeme ještě vzpomenout na někdejší těžbu rašeliny - taktéž jako paliva.
