HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Sobota 14.24.2025
 

ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality ATUR ČR
Aktuality členů ATUR ČR
Kalendář akcí ATUR ČR
VYHLEDÁVACÍ CENTRUM
Rejstřík ČR
Databanka akcí
ČESKÁ REPUBLIKA
Základní informace o ČR
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
Osobnosti a rodáci
Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
Památky UNESCO
Památkové rezervace
Památkové zóny
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady, zámky a tvrze
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
FOLKLOR A TRADICE
Etnografický region
Etnografický subregion
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
LÁZEŇSTVÍ
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Lyžařské oblasti
Vinařská turistika
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
KONGRESOVÁ TURISTIKA
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Království perníku

Zámek Schönwald [ Zámek ]

Historie a vznik zámku Schönwald je úzce spjata s Jindřichem Vilémem. Památky jeho činnosti zůstaly dodnes viditelné, třebaže neúprosný čas mnoho změnil a nechápající lidé poškodili.

Jižnímu konci Jinošova přiléhala stará bažantnice s rybníkem a přízemním stavením s pavlačí, na níž poddaným, jak zachovala ústní tradice, v červenci 1775 ukázal svou tvář jejich přísný pán se skupinou myslivců za zády.

Potok z vesnice napájející rybník, z něho pak vytékající a pokračující ke Kralicím, dělil bažantnici na dvě nestejně veliké podélné části. Větší jihovýchodní se od potoka místy mírnými vlnami, ale i prudce a strměji zvedala k vrcholu pahorku, odkud se nabízely lákavé pohledy do kraje. Terén západní části se zvedal k nedaleké cestě do Kralic, jdoucí kolem obory. V údolí bažantnice převládaly rovinaté, či mírně se svažující louky.

Ještě před převzetím panství v r. 1795 mladý hrabě Jindřich Vilém rozhodl o přeměně bažantnice v anglický park a své letní sídlo, jak to odpovídalo tehdejším požadavkům, potřebám a zálibám šlechty.

Nepřetržité práce všeho druhu trvaly dlouhých čtyřicet let.

První hlavní cesta vycházela z místa zámečku a lemována především modříny, přiblížila se ke vchodu a vjezdu do vsi, zatáčela vpravo, překračovala potok a ponenáhlu stoupala šikmo svahem kolem první budoucí odpočinkové stavby (altánu), pokračovala úžlabím nad horním rybníčkem k vrcholu pahorku s předpokládanou rozhledovou stavbou a z mírného svahu směřovala k výjezdu z parku ozdobnými kovovými vraty. Druhá hlavní cesta z ústředního prostoru opačným směrem mířila ke svahu kolem budoucího stánku umění a za ním se cesta rozvětvovala.

K zámečku se přijíždělo z náměšťské silnice, lemované po obou stranách topoly, k Červenému kopečku na cestu ke Kralicím vroubenou lipami přímo k hlavní dvojdílné bráně znamenité umělecké kovářské práce. Na ni po obou stranách navazoval vysoký ozdobný průhledový železný plot, kterým zvenčí bylo vidět květinové záhony ve volném prostoru, na celé západní průčelí zámku, hladinu rybníka s velkým ostrůvkem s pozadím prudce se zvedající zalesněné stráně.

Jednoposchoďový zámeček byl zbudován podle návrhu samotného hraběte a na jeho podkladě podle kreslených plánů vídeňského c.k. architekta Josefa Kornhäusela, který byl autorem plánů rodinné krypty v Náměšti a pravděpodobně i všech ostatních uměleckých staveb na panství. Stavba zámku ve volném a vzdušném prostoru představuje obdélník 36,3m dlouhý a 19,55m široký.

Frontispis strany odvrácené ke vstupní bráně je ozdoben haugvicovským hraběcím znakem beraní hlavy, vytesaným do kamene.

Na vlysu lze číst tento latinský nápis:
AMICITIAE ET MUSIS HENRICUS COMES AB HAUGWITZ. MDCCCXXVII
(Přátelství a múzám Jindřich hrabě z Haugwitz 1827)

Vnitřní zámecký prostor představuje vedle vstupního vestibulu a k němu přilehlého velikého sálu soustavu dvanácti pokojů, jejichž vnitřní zařízení bylo v souladu s celkem. V přízemní části po celé délce budovy k východu byl květinový sál. Z chodby v poschodí se vstupovalo do prostorného salonu s štukovým stropem, velikými nástěnnými zrcadly a zdobeným krbem.

Na vrcholu kopce v parku byl postaven kruhový templ s kopulí nesenou osmi sloupy jónského stylu. Hrabě ho zasvětil bohu lesa Silvanovi.

Druhou stavbou parku se stal odpočinkový altán půlkruhovitého tvaru s reliéfy mysliveckých motivů toulců a opeřených šípů, zasvěcených bohyni lovu Dianě.

Nejvzácnějším objektem parku pro svou originalitu a zvláštní určení se stal zcela ojedinělý chrám Apollónův (Apollo Tempel) ze všech nejblíže zámku. Přední otevřená strana má tvar triumfální brány nesené dvěma nárožními a čtyřmi dórskými sloupy. Nad římsou se zvedá vysoká attika, z jejíhož lemu do pléna byla v kameni vytesána skupina Apollónových kohoutů.

O les v parku se staral hajný ze Stráže, o rozmanitou a bohatou květinovou výzdobu kolem zámku, Apollónova chrámu i na jiných místech, panský zahradník. Hladinu rybníka oživovali dvě labutě využívajícíc ostrůvků k odpočinku, divoké kachny a potápky.

Hraběcí rodina s početným služebnictvem a svými hosty přijížděla v červnu a pobývala zde do září. Hrabě Jindřich dal parku, který patřil k nejkrásnějším na západní Moravě, případný název Schönwald.

Dny hraběte Jindřicha Viléma Haugwitze se naplnily 19. května 1842.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.jinosov.ic.cz

Typ záznamu: Zámek
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 20.08.2004 v 14:19 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Praha
Okolí Prahy
Jižní Čechy
Šumava
Plzeňsko
Západočeské lázně
Severozápadní Čechy
Český sever
Český ráj
Východní Čechy
Vysočina
Jižní Morava
Střední Morava
Severní Morava a Slezsko
Krkonoše