HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Pondělí 16.51.2025
 

ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality ATUR ČR
Aktuality členů ATUR ČR
Kalendář akcí ATUR ČR
VYHLEDÁVACÍ CENTRUM
Rejstřík ČR
Databanka akcí
ČESKÁ REPUBLIKA
Základní informace o ČR
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
Osobnosti a rodáci
Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
Památky UNESCO
Památkové rezervace
Památkové zóny
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady, zámky a tvrze
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
FOLKLOR A TRADICE
Etnografický region
Etnografický subregion
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
LÁZEŇSTVÍ
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Lyžařské oblasti
Vinařská turistika
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
KONGRESOVÁ TURISTIKA
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Království perníku

Historie obce Jinošov [ Historie (archivní dokument) ]

Právem se říká, že historie je učitelkou života. Pro každého člověka může být nepřeberným zdrojem poučení a nashromážděná zkušenost nespočetných pokolení lidského rodu vždy osvěžujícím a obohacujícím zřídlem moudrosti.

Pohleďme tedy tam, kde se rodil úsvit nového dne.

Rok před koncem našeho druhého milénia uplynulo počítaných pozemských 650 let od vstupu Jinošova do jeho dějin. Hledáme a luštíme latinská a potom i česká slova v starých knihách, kterým naši středověcí ochránci práva, spravedlnosti a pořádku od časů císaře Karla IV. říkali Zemské desky a Knihy průhonné, abychom věděli víc, aspoň to rozhodující, co jako paprsek světla pronikne říší tmy a neznámého času.

Vůbec první zápis z roku 1349 se týká vdovy po Bernardu z Lukova, která se vzdává práva svého věna na Jinošově ve prospěch svého zetě Jana, při čemž větší část osady patřila ke statku mostišťskému.

V 14. a 15. století se majitelé zboží v Jinošově poměrně často střídají: Oldřich z Želetavy, vladykové z Říčan, Otradic, Kralic i odjinud, jak šel čas.

Velmi důležitá jsou svědectví, že po Hynkovi z Otradic dědil Jinošov jeho bratr Ješek, řečený Vlach, který roku 1418 prodal Artlebovi z Říčan dvě tvrze, dvůr a kostelní patronát. Proti tomuto protestoval velmi známý Blud z Kralic, že on má právo na opuštěnou horní tvrz a dvůr Komendovský...

Známý válečník (Lomnickým dokonce držel hrad meziříčský) Jan Konšelský z Pulic r. 1446 kupuje ves Jinošov, dvě tvrze, dva dvory, kostelní patronát, ale Petr z Jinošova uplatňuje nárok na dvůr Komedovský...

Půhony (žaloby) stíhaly půhony, vše posuzovali zemští sudí (z řad nižší šlechty k nim patřil i Blud z Kralic) dvakrát v roce, pro nás však je rozhodující doložená existence kostela, dvou tvrzí a dvou dvorů, v jednom případě dvorku.

Jistou zvláštností vývoje (a nebylo to jen u nás) je neexistence jediného pána, proto skutečnost dvou tvrzí. Tak zvaná "horní" je starobylejší a opuštěná už v r. 1446, k níž se jako vlastník hlásil vladyka kralický a ke které přináležel malý dvůr zvaný Komendovský. Po dávno pusté tvrzi a dvorku není dnes památky, jen v zahradě č. 27 lze jasně situovat místo, kde stávala. Mladší a nazvěme ji Dolní tvrz, se zachovala v jiné podobě, ale v omítce naznačeným původním profilem vstupní brány a vjezdu na východní straně dnešní budovy fary. K tvrzi přináležel dvůr tzv. poplužní, rozparcelovaný v r. 1925 a užívaný v socialistické etapě rozvoje zemědělství.

Spory o "jedinovládu" na Jinošově prakticky skončily Janem Konšelským, typickým představitelem té části nižší šlechty s oblibou vyhledávající ne pole orná, ale válečná, vyznavačem rytířské cti ve znamení ostrého meče a zanedbávajícího vlastní hospodářské zájmy za vzácných pobytů v zátiší své tvrze.

Války husitské a následné války česko - uherské nepřispívali ke klidu a stabilitě v Markrabství moravském. Zanikaly vsi i v našem regionu a další majitelé jinošovského zboží vstupují na naši historickou scénu.

Roku 1481 Jiřík Kusý z Mukoděl, následuje Tomáš z Kojičína, 1493 jihlavští Eberharzové a v klidnější době r. 1535 kupuje od Rudolfa Eberharce Jinošov rozvětvený rod Březnických z Náchoda, který se psal ...na Jinošově. Tímto panským rodem, který také dlouhou dobu psal historii našeho kraje, začíná i nová kapitola dějin Jinošova.

První z Březnických, Jan, dal starou tvrz v duchu doby 16. století přestavět na venkovský renesanční zámeček. V prvním poschodí je dodnes krásně zachovám dveřní portál s rodovým znakem korunovaného českého lva 1*5*3*7. Nedávná oprava fasády dnešní fary u kamenného ostění tří východních oken odhalila v autentickou barevnou výzdobu a dávno zazděnou vstupní bránu též s barevným kamenným ostěním. V duchu hospodářského podnikání 16. století zřídili v dnešní farské zahradě panský pivovar. Posledním držitelem jinošovského statečku (Jinošov, Pucov, Křoví) z rodu Březnických byl Jiří z Náchoda, podle slov J.A. Komenského "odpadlec víry Kristovy, povýšený na hraběte" - za zradu českého stavovského povstání 1618-1620, který r. 1615 prodal svůj majetek svému tchánu náměšťskému Karlu staršímu z Žerotína, který začlenil koupený statek do náměšťského panství. O rodu Březnických z Náchoda se ještě zmíníme v kapitole o kostele a farnosti.

Po odchodu Karla z Žerotína do exilu r. 1628 se celé náměšťské panství dostalo do rukou cizího rodu Werdenbergů potom Enkcwoirtů, Kufštejnů a roku 1752 ho koupil Bedřich Vilém z Haugwitzů, první ministr Marie Terezie, a od té doby Jinošov s ním sdílel jeho osudy až do přelomového revolučního roku 1848, kdy definitivně skončila feudální fáze vývoje společnosti a začínala éra svobodného podnikání, období kapitalismu volné soutěže. Co bylo kdysi spojeno, vyvázalo se ze společných historických pout.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.jinosov.ic.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 20.08.2004 v 14:16 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Praha
Okolí Prahy
Jižní Čechy
Šumava
Plzeňsko
Západočeské lázně
Severozápadní Čechy
Český sever
Český ráj
Východní Čechy
Vysočina
Jižní Morava
Střední Morava
Severní Morava a Slezsko
Krkonoše