HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Čtvrtek 12.44.2025
 

ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality ATUR ČR
Aktuality členů ATUR ČR
Kalendář akcí ATUR ČR
VYHLEDÁVACÍ CENTRUM
Rejstřík ČR
Databanka akcí
ČESKÁ REPUBLIKA
Základní informace o ČR
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
Osobnosti a rodáci
Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
Památky UNESCO
Památkové rezervace
Památkové zóny
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady, zámky a tvrze
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
FOLKLOR A TRADICE
Etnografický region
Etnografický subregion
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
LÁZEŇSTVÍ
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Lyžařské oblasti
Vinařská turistika
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
KONGRESOVÁ TURISTIKA
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Království perníku

Kostel sv. Václava [ Kostel nebo katedrála ]

Kostel vznikl spolu se založením sídla v kolonizovaném území vilémovských benediktinů pravděpodobně v 2. polovině 12. století. Písemné zprávy ze 14. století zaznamenávají ve Světlé farní kostel a faru jako svědectví rozvíjející se obce a zároveň obsahují sdělení o stycích místních duchovních s Vilémovem a Prahou. Povinností vilémovských opatů byla "ustanovovati ve Světlé za faráře schopné oudy svého kláštera". Benediktini se stali též prvními učiteli na zdejší škole.

Další podrobnosti z tohoto období již zřejmě nikdy nebudou historicky doloženy, protože nejstarší písemné materiály byly zničeny při vypálení vilémovského kláštera husity v roce 1421.

Teprve po více než 100 letech, po doznění hlavní vlny husitských bouří, zaznamenala Světlá opět výraznější rozvoj, s kterým přišla i přestavba kostela. Stalo se tak za Buriana Trčky z Lípy, který přesídlil z hradu Lipnice do světelského zámku a všestranně se o městečko staral. V tomto období byly instalovány nové zvony a cínová křtitelnice (1569). Ve zdech hlavní lodě dodnes v omítce vystupují obrysy tehdejších velkých gotických oken.

následujícím 17. století vypukla třicetiletá válka, v roce 1645 vypálili Švédové Světlou a ze své základny na hradě Lipnici ovládali široké okolí až do roku 1648. V záznamech se uvádí, že "světelský kněz Matouš, co rukojmí Švédů s některými váženými občany byl zajat a trýzněn. V té době (možná) vznikly poblíž kostela vytesané podzemní chodby jako skrýše pro obyvatelstvo a skrovné zásoby potravin.

V následujícím století, za panování Černínů, byl kostel renesančně přestavěn. V roce 1722 dala hraběnka Antonie Josefa Černínová kostel rozšířit o boční lodě a kůr. Přestavbami byl původní vzhled kostela značně pozměněn, dnes je trojlodní s polygonálním presbytářem, sakristií a oratořemi po obou stranách. Hranolová věž leží nad západním průčelím. Loď i presbytář jsou sklenuty křížovou klenbou s hřebínky, zhotovenou při přestavbě kostela v 16. století.

Do 18. století byl v interiéru hlavní oltář zasvěcený sv. Kateřině, který kostelu darovali v roce 1381 bratři Petr a Domaslav z Lipničky. Na konci 18. století došlo k postavení nového hlavního klasicistního oltáře se sochami sv. Ludmily a sv. Víta. Ze stejné doby jsou i oba boční oltáře v hlavní lodi - sv. Josefa a sv. Anny. Vitráže v oknech za hlavním oltářem znázorňují sv. Václava, vpravo sv. Vojtěcha, biskupa a mučedníka, a vlevo sv. Prokopa, opata sázavského kláštera. Oltářní obraz maloval R. Müller v roce 1847. Na zdi visí obraz sv. Václava, který je dílem mistra Františka Urbana. Kříž na zdi je dar sklářů z Josefodolu z roku 1882.

V pravé boční lodi je barokní oltář Panny Marie se sochami cisterciáckých světců z roku 1740. Oltář v levé boční kapli je empírový z počátku 19. století, zasvěcený sv. Janu Nepomuckému.

V bočních lodích visí šest velkých obrazů zpodobňujících sv. Augustina, Jeronýma, Řehoře, Ambrože a další. Eduard Doubek ve své knize "Světlá nad Sázavou v zrcadle dějin" uvádí, že se jedná o obrazy Petra Jana Brandla (1668-1739). Někteří znalci umění se však domnívají, že uvedené obrazy nemaloval Petr Brandl sám, nebo alespoň ne všechny, ale že jsou pouze z jeho školy. V knize "Umělecké památky Čech" je jako jejich autor uváděn I. Raab. Obrazy pocházející ze zrušeného klášterního kostela v Sedlci u Kutné Hory v roce 1755 zakoupil a kostelu věnoval hrabě Leopold Kolovrat-Krakovský.

Křížová cesta v lodi je lidová malba z počátku 19. století. O Vánocích bývá možnost shlédnout zde krásný barokní betlém.

V hrobkách pod kostelem odpočívají kněží a někteří majitelé světelského panství, také Jan Rudolf Trčka, jímž slavný rod vymřel po meči. Celkem je zde deset starých náhrobních kamenů.

Věž kostela má charakteristické dřevěné patro s podsebitím a jsou na ní umístěny tři zvony. Největší, zasvěcený sv. Václavu, pochází z roku 1569, umíráček byl zakoupený po válce a dva nové, zasvěcené Panně Marii a sv. Lukášovi, patronovi sklářů, jsou z roku 1976.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.svetlans.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 17.08.2004 v 15:20 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Praha
Okolí Prahy
Jižní Čechy
Šumava
Plzeňsko
Západočeské lázně
Severozápadní Čechy
Český sever
Český ráj
Východní Čechy
Vysočina
Jižní Morava
Střední Morava
Severní Morava a Slezsko
Krkonoše