Historie obce Písečné [ Historie (archivní dokument) ]
Jméno obce vzniklo od písečné povahy zdejší půdy.
Písečné bylo součástí velikého panství pánů z Hradce a tvořilo jeho nejvýchodnější hranici.
Roku 1366 bylo prodáno Heřmanem z Hradce Oldřichu ze Želetavy, od nějž je roku 1368 odkoupil Záviš z Písečného. Po jeho smrti připadla obec přímo pod správu moravského markraběte. V letech sporů markrabat Jošta a Prokopa se stal majitelem Písečného olomoucký biskup Jan, který jej roku 1400 odevzdal svému bratru Mikulášovi (společně s Dešnou). Poté byla ves opět ve vlastnictví zemském. Král Zikmund na počátku 15. století obec zastavil Petru Krokvicarovi, přičemž část vsi zůstávala i nadále církevním majetkem.
Roku 1434 postoupil markrabě Albrecht Petru Krokvicarovi Písečné v plném dědictví, a to náhradou za škody, které utrpěl v husitských válkách.
Po Petrovi zdědil ves Mikuláš Krokvicar z Nové Vsi, po něm Volf Krokvicar a nakonec Hanuš Ludvík Krokvicar.
Roku 1619 prodal Hanuš Písečné a Slavětín Krištofu Blektovi z Outěchovic. Ten však nesplatil plnou kupní cenu (XVII. století není tak dávno) a majetek mu byl zkonfiskován. Konfiskát byl roku 1626 prodán Hannibalovi ze Schaumburku. Po Hannibalovi zdědili vše jeho bratři, kteří roku 1636 prodali Písečné a Slavětín Euchariovi Horstovi z Beranova. Po něm majetek zdědila jeho manželka Marie Kateřina.
