HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Четверг 28.23.2024
 

ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality ATUR ČR
Aktuality členů ATUR ČR
Kalendář akcí ATUR ČR
VYHLEDÁVACÍ CENTRUM
Rejstřík ČR
Databanka akcí
ČESKÁ REPUBLIKA
Základní informace o ČR
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
Osobnosti a rodáci
Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
Památky UNESCO
Památkové rezervace
Památkové zóny
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady, zámky a tvrze
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
FOLKLOR A TRADICE
Etnografický region
Etnografický subregion
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
LÁZEŇSTVÍ
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Lyžařské oblasti
Vinařská turistika
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
KONGRESOVÁ TURISTIKA
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Království perníku

Buchty, vdolky, koblihy [ Фирменные блюда ]

Širokou platnost má název buchta. Buchta se peče z kynutého těsta a jednotícím hlediskem je její čtverhranný tvar. Buchty se rozlišují podle tvaru a náplně. Po celém kraji byly známy buchty záhybáče, tvarem i způsobem plnění podobné závinům, které se kladly na plech po dvou nebo třech pásech.Tato buchta se u nás peče dodnes. Několikrát za rok se pekly kurástvové buchty. Zadělalo se na ně prvním mlékem nadojeným po otelení krávy. Husté, téměř mazlavé žluté mléko se ohřálo, přisypalo se mouky, přidalo kvasnic, soli, cukru, někde i skořice, nechalo se nakynout a dalo se péci na plech.

Nejvýznamnějším a nejrozšířenějším pečivem byly velké koláče, zvané vdolky, nověji frgály. Naše současné záznamy o přípravě vdolků se příliš neliší od údajů starších. Těsto na vdolky se zadělávalo z pšeničné , ale také žitné mouky, zamísilo se mlékem nebo jen vodou a dalo vykynout. Potom, rozválené na tenko do kulatého tvaru, se na povrchu pomazalo. Kromě tvarohové, hruškové a povidlové pomazánky byla často i pomazánka maková. Před sázením do pece se každý vdolek na povrchu omastil a podložil tenkým papírem. V minulosti, kdy byl vzácný i papír, se vdolky zespod poprášily hrubou šrotovou moukou, někdy pouze otrubami. Do pece se sázely podobně jako chleba. Povrch se pak posypal ještě posýpkou. Vdolky se chystaly k slavnostem, hodům, svatbám a u bohatých každou neděli.Obliba vdolků ( dnes frgálů ) přetrvala do současnosti.

Prosazují se zcela nové varianty: frgál s borůvkami a vdolek s čerstvými švestkami.Z ostatních druhů pečiva se častěji na stole objevily pouze vdolečky, malé koláčky s podobnou pomazánkou jako frgály. Zvláštní místo mezi sladkými jídly patřilo smaženému pečivu. V obecné známosti byly zejména koblihy.

K městskému jídelníčku patřily i Boží milosti. Znali je i na vesnici a podávali jako panské pečivo k čaji nebo ke zhřívanému jablečnému burčáku.
Jako drobný dárek dětem a také pro jiné příležitosti obyčejové se v domácnostech, ale též u pekaře peklo pečivo ve tvaru zvířátek, lidských postav a předmětů. V druhé polovině 19. století se ve Vizovicích začalo s tvarováním a pečením podobného pečiva, ale silně zmenšeného a zdobně tvarovaného. Peklo se pouze z mouky a vody a sloužilo jako dárkové zboží.

Ještě před první světovou válkou se z Vizovic vozilo na trhy do Brna, do prahy i do Vídně, a to zejména před Vánocemi a Velikonocemi. Tak přišlo na svět pověstné vizovické pečivo a vizovická zvířátka.

Nahrazení pece kamny s troubou na pečení, zavedení sporáku, možnost většího výběru potravin, jemné mouky a konečně působením osvěty a školy umožnilo podstatné rozšíření sortimentu pečiva. V městech k tomu došlo koncem 19. století a někde i dříve, na vesnici později. V současnosti se na vesnické svatbě peče i třicet druhů pečiva, z nichž jen několik málo patří k tradičním druhům.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Radka GAJDUŠKOVÁ (Beskydy-Valašsko, racr) org. 56, 10.05.2004 v 12:20 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Praha
Okolí Prahy
Jižní Čechy
Šumava
Plzeňsko
Západočeské lázně
Severozápadní Čechy
Český sever
Český ráj
Východní Čechy
Vysočina
Jižní Morava
Střední Morava
Severní Morava a Slezsko
Krkonoše