K východní straně zámku přiléhá rozsáhlá zámecká zahrada, která vznikla etapovitým budováním od poloviny 17. století. Ve zjednodušené podobě, zčásti rekonstruována, se dosud rozkládá na velké ploše od zámku a končí oborou u Dobrotic. Vázy na travnatém parteru s reliéfními maskarony, bukranií a vegetativními motivy představují nepatrný zlomekněkdejší sochařské výbavy zahrady. Také z početných zahradních architektur, které tam stávaly, se dochoval jediný moderně upravený polygonální altán z poloviny 18. století. Před altánem je umístěn pomník rodáka, hudebního skladatele F. X. Richtera (1709 - 1789) od Jana Habarty z r. 1959.
Původně raně barokní návrh zahrady Filiberta Lucheseho byl později změněn a park upraven podle pozdějšího francouzského slohu André Le Nötreova, při čemž byla vybudována síť kanálů v podobě Neptunova trojzubce o délce 980 m a vodní ploše 16 500 m2. Ignác Chambrez připisuje tuto změnu Fr. Ant. Rottalovi. Bohužel, již dávno postrádá dřívější nádhery a malebnosti, jakou zahrada vynikala, kdy ji síť kanálů, vodopády, bazény zdobené kamennými figurami a mnoho sousoší od předních mistrů činily nejkrásnější na Moravě. V parku je dosud zřejmý původní barokní osový rozvrh, který je však již v zadní části překryt prvky přírodního anglického parku. Přední část zahrady se po devastaci z počátku druhé poloviny 20. století částečně upravila podle dochovaných plánů.
Rozsáhlá okrasná zahrada s parkovou úpravou patří rozlohou 62 ha a výstavbou k nejvýznačnějším na Moravě. Působivý vodní systém symbolizuje Neptunovo žezlo - Trojzubec. Návštěvníci si mohou všimnout, že když se postaví do osy prostředního ramene trojzubce v zadní části parku, zjistí, že špička zámecké věže leží s věží farního kostela na náměstí v přímce totožné s osou trojzubce. Snad je to náhoda, ale nabízí se domněnka, že projektantu byla tato okolnost uložena jako podmínka orientace stavby vodních děl. Zalesněná zadní část parku přechází v oboru o rozloze 10 ha.
Součástí zámeckého parku je "Růžová zahrada" s hvězdárnou, která už bohužel neslouží svému účelu. V Růžové zahradě byla v r. 1959 instalována mramorová busta rodáka Františka Xavera Richtera - barokního hudebního skladatele a spoluzakladatele hudební školy mannheimské, který svou hudbou proslavil naše město po celém světě. Náměstíčko u zámku nese jeho jméno.
