Popularizační glosa:

Baron Artur Kraus se narodil 2. 8. 1854 v Pardubicích a zde také absolvoval dva ročníky reálky. Pak odjel do Francie. Tam nastoupil do služeb známého astronoma Camilla Flammariona a plně se věnoval hvězdářství. Stále se zajímal o vše nové a během svého života se stal průkopníkem nejrůznějších novinek. Za pobytu ve Francii v roce 1910, kdy se z Eiffelovy věže uskutečnilo první pokusné vysílání rozhlasu, byl účastníkem tohoto pokusu. V roce 1912, po dosažení diplomu, si otevřel hvězdárnu ve svém domě po otci, který odkoupil r. 1892 od všech sourozenců. Hvězdárně dal název „lidová“, protože byla přístupná veřejnosti, a zvláště pak studentům a žákům s vyučujícími. Zprávy o pozorování vesmíru byly uveřejňovány v denním tisku a baron Kraus udržoval písemný styk s hvězdárnami v celé Evropě. Jako hvězdář zavedl první systematické pozorování slunečních protuberancí; teprve mnohem později se stalo pozorování slunečních skvrn a erupcí vědou. Měl značný podíl na vzniku České astronomické společnosti v roce 1917. Pod pseudonymem Carchesius publikoval odborné spisy Létavice a povětroně, Pozorování slunce a Hvězdářem snadno a rychle z r. 1918. Shromáždil na 1400 amatérských pozorovatelů hvězdné oblohy.

Artur baron Kraus byl menší postavy a neobyčejně pohyblivý. Nebylo snad ani jedno odvětví sportu, o které by se nezajímal. Aktivně začal s tenisem a sám také uspořádal první tenisový turnaj v Pardubicích na svém pozemku za Starou poštou, kde zřídil tenisový kurt. Přeložil z angličtiny pravidla tenisu a vydal je tiskem. Patřil mezi aktivní průkopníky cyklistiky a motorismu u nás. Jako první jezdil r. 1895 Pardubicemi a okolím na svém motocyklu značky Hildebrand. V roce 1898 byl opět první, kdo si objednal v Norsku dva páry lyží a v noci za měsíčního svitu jezdil s oblibou na lukách kolem zámeckých valů; později sjížděl i svahy Kunětické hory. Pravidelně se věnoval kondičnímu běhu a posilování a stal se zaníceným propagátorem kopané. Vlastnil též první psací stroj a Edisonův fonograf v Pardubicích, stál u zrodu fotografického klubu i české aviatiky. Byl vášnivým vyznavačem ornitoptéry - letadla napodobujícího ptačí křídla, a rád podával o ptačím létání zasvěcené výklady. Někdy v letech 1895 -1898 si sám zhotovil omitoptéru, ale jeho pokusy o létání byly neúspěšné.

V Pardubicích založil cimbálovou kapelu a veřejně se angažoval a aktivně přispíval na stavbu pardubického divadla až do jeho otevření v roce 1909.

Zájem o aviatiku sblížil barona Krause s ing. Janem Kašparem, jemuž se stal jakýmsi protektorem. Docílil dokonce i toho, že Kašparův otec. hoteliér na Veselce, přes počáteční odpor k nebezpečnému létání nakonec syna nejen v jeho úsilí podporoval, ale že všechny letecké podniky dokonce financoval. Baron Kraus ochotně dělal Kašparovi ředitele každého významného letu. Zprávu o prvním vzletu ing. Kašpara na Blériotově jednoplošníku 16. 4. 1910 hrdě oznámil Národním listům právě baron Kraus. Dne 21. března 1930 baron Kraus zemřel ve věku 76 let. Jeho jméno dnes užívá hvězdárna Domu dětí a mládeže Delta (viz parpedie.cz).