Bílé Předměstí č. p. 87 mlýn (1921: Václav Jandík)
Mlýn postavil r.1542 pekař Jan poté když Vilém z Petrnštejna zřídil kanál Halda. Míval dvě kola moučná na jenom žlabu a jedno stoupé na druhém. Nazýval se Švankvovský nebo Mlýn na Haldě. Vystřídal řadu majitelů, roku 1645 byl od Švédu pokažen a spálen. Pusté místo prodal Jan Sixt Kropil z Dašic roku 1651 fišmistrovi Jakubu Ježkovi, který mlýn obnovil. V roce 1818 byl mlýn opět zničen požárem. Václav Říha jej obnovil jen z vepřovic. Jeho zeť Václav Morávek [nebo Kocourek?] mlýn nákladně přestavěl v letech 1882-1901. Roku 1901 mlýn koupil Václav Jandík a v roce 1924 přistavěl velkopekárnu Panis, kde se pekl i perník „Panis“. Po roce 1948 mlýn i pekárna znárodněny, po výstavě pekáren na Ležankách mlýn i pekárna zrušeny a ponechány zkáze. Po roce 1990 vrácen dědicům, již neobnoven. Zůstává zde torzo vodního kola, které by si zasloužilo rekonstrukci. V průjezdu pamětní deska připomínající historii mlýna (viz parpedie.cz).
Více viz TÁBORSKÝ, Ondřej: Obecní samospráva v Pardubicích 1880-1914, Univerzita Karlova v Praze 2008, s. 32
Více viz též http://www.architektonickymanual.cz/pardubice/jandikuv-mlyn/o4563#onList
Viz indikační skica stabilního katastru (1839)
Sčítání lidu 15. 2. 1921: majitel domu Václav Jandík, 1 byt (domácnost), 14 přítomných osob
Václav Jandík (nar. 22. 6. 1873 Nový Hradec Králové), majitel bytu - ženatý, v obci bydlí od 1. 12. 1901 (živnost mlynářská)
- Ida Jandíková (nar. ? Hradec Králové), manželka, v obci bydlí od 1. 12. 1901 (v domácnosti)
- Václav Jandík (nar. 6. 11. 1903 Pardubice), syn - svobodný, v obci bydlí od narození
- Růžena Jandíková (nar. 9. 3. 1905 Pardubice), dcera - svobodná, v obci bydlí od narození
- Antonín Jandík (nar. 19. 1. 1907 Pardubice), syn - svobodný, v obci bydlí od narození
- Marie Jandíková (nar. 26. 11. 1909 Pardubice), dcera - svobodná, v obci bydlí od narození
- Marie Rohlenová (nar. 6. 12. 1864 Kukleny o. Hradec Králové), sestřenice - svobodná, v obci bydlí od 15. 1. 1921 (v domácnosti)
- Pavla Pavlišová (nar. 28. 3. 1895 Morašice o. Litomyšl), služka - svobodná, v obci bydlí od 15. 1. 1921 (kuchařka)
- Františka Vrbová (nar. 21. 8. 1900 Bohdaneč), služka - svobodná, v obci bydlí od 15. 1. 1921
- Jan Hubený (nar. 24. 12. 1890 Možděnice o. Hlinsko), mlynářský pomocník - svobodný, v obci bydlí od 8. 4. 1919
- František Kunvalský (nar. 22. 10. 1896 Záchlumí o. Žamberk), mlynářský pomocník - svobodný, v obci bydlí od 10. 10. 1920
- Josef Zita (nar. 10. 8. 1903 Ronov o. Čáslav), mlynářský pomocník - svobodný, v obci bydlí od 28. 9. 1920
- Josef Kučera (nar. 26. 2. 1903 Dlouhá Ves o. Rychnov n. K.), mlynářský pomocník - svobodný, v obci bydlí od 2. 1. 1918
- Oldřich Samohel (nar. 4. 9. 1906 Městská Habrová o. Rychnov n. K.), mlynářský pomocník - svobodný, v obci bydlí od 2. 8. 1920
Zdroj: Státní okresní archiv Pardubice; Okresní úřad Pardubice, (1793) 1850 - 1945 (1953) (NAD 1); ukl. j. 33; Pardubice: Bílé Předměstí čp. 1-100
Další informace z encyklopedie
Podřízené štítky:
Seznam archiválií (14):
Protokoly 1881: 511.
Pardubičtí majitelé mlýnů Mezi Mosty na Bílém Předměstí Vincenc Prokop, Václav Kocourek a Vilém Janura prosí o odstavení kanálu Požeračka a provedení opravy břehu.
Protokoly 1881: 540.
Držitelé pardubických mlýnu Mezi Mosty Vincenc Prokop, Václav Kocourek a Vilém Janura žádají o urychlenou opravu břehu kanálu.
Protokoly 1882: 502.
Panu Václavu Kocourkovi, Vincenci Prokopovi a Vilémovi Janurovi, držitelům pardubických mlýnů Mezi mosty a radě města Pardubice zasláno vyrozumění o plánované prohlídce jezu 19. července tohoto roku kvůli nezbytným opravám.
Protokoly 1884: 468.
C. k. okresnímu hejtmanství v Pardubicích předložena prosba o zajištění, aby na opravu jezu Mezi mosty o nákladech ve výši 2578 zlatých 16 krejcarů poskytli tamní mlynáři Vincenc Prokop, dědicové Leopoldiny Jaňurové a Václav Kocourek odpovídající příspěvek.
Protokoly 1884: 643.
Zastavení vody v počapelském kanále ke dni 8. tohoto měsíce na neurčitý čas kvůli provedení oprav za [současného] vyrozumění zainteresovaných stran.
Protokoly 1884: 1225.
Pardubičtí držitelé mlýnů Mezi mosty Prokop, Vincenc Kocourek, Václav a Vilém Jaňurovi si stěžují na Josefa Odkolka, držitele císařského mlýna, kvůli výkopům resp. prohloubení mlýnské strouhy a žádají o odklizení pozůstatků záchytné hráze.
Protokoly 1884: 1272.
Tentýž úřad (c. k. okresní hejtmanství v Pardubicích, pozn. překladatele) sděluje, že v záležitosti poskytnutí příspěvku na opravu jezu, požadovaného držiteli mlýnů Mezi mosty, nemá být nahlédnuto do vyvazovacích tabulek mlýnů Mezi mosty, nýbrž do vyvazovacích tabulek císařského mlýna, a žádá o jejich zaslání.
Protokoly 1885: 1087.
Pardubičtí držitelé mlýnů Mezi mosty Vincenc Prokop, Vilém Jaňura, Václav Kocourek a Karel Jelínek [žádají] o provedení opravy jezu na Počápelském kanále.
Protokoly 1885: 1088.
Pardubičtí držitelé mlýnů Mezi mosty Prokop, Janura a Kocourek žádají o zřízení ochranné hráze v kanále kvůli čištění Počápelského kanálu resp. Císařského náhonu.
Protokoly 1885: 1100.
Vincenc Prokop, Vilém Jaňura a Václav Kocourek z Bílého Předměstí, držitelé pardubických mlýnů na Mezi mosty, na základě připojeného prohlášení navrhují vytvoření vodního konsorcia za účelem vzájemné ochrany vodního práva ve vztahu k řekám Mejtka [Loučná] a Chrudimka a jezům na Počapelském kanále a Haldě, a žádají o sdělení podmínek.
Protokoly 1885: 1456.
C. k. okresnímu hejtmanství v Pardubicích [adresována] písemná žádost o zjednání nápravy v záležitosti zadržení vody, [vznesená] na základě ústního oznámení držitele Císařského mlýna Josefa Odkolka o snížení hladiny vody o 12 cm pod normálem, způsobeném držiteli mlýnů Mezi mosty.
Protokoly 1885: 1549.
Tabulární výnos c. k. okresního soudu v Pardubicích o schváleném přenesení zádušního kapitálu ve výši 108 zlatých 78 krejcarů, zapsaného na mlýně Václava Kocourka z Pardubic, č. p. 44, na Antonína Khaina.
Protokoly 1886: 1970.
Generální ředitelství ve Vídni zasílá žádost Vincence Prokopa, držitele mlýna Mezi mosty v Pardubicích, týkající se sporu kvůli právu užívání vody, který probíhá mezi držiteli mlýnů Mezi mosty a držitelem císařského mlýna Josefem Odkolkem, a sice za účelem podání vyjádření včetně navrácení zprávy.
Protokoly 1886: 2062.
Generální ředitelství ve Vídni zasílá opakovanou žádost mezimostských mlynářů Prokopa, Janury a Kocourka na Josefa Odkolka v záležitosti [narušení] práva na odběr vody, a sice za účelem podání zprávy.
